Investice do energetiky letos citelně poklesnou

Kvůli koronavirové krizi letos investice do energetiky poklesnou nejvíce v historii, stojí ve zprávě, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zatímco ještě před šířením nákazy se pro tento rok očekával meziroční nárůst investic o dvě procenta, v současnosti IEA odhaduje ve srovnání s loňskem 20procentní pokles. Nejméně pocítí pokles investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Celkové investice v energetice byly za letošní první půlrok téměř o 400 miliard dolarů (9,6 bilionu Kč) nižší, než se pro letošek očekávalo, a podle IEA existují značné obavy ohledně zabezpečení dodávek elektřiny, až se světová ekonomika zotaví. Realizace projektů v energetice totiž trvá mnoho let. Podle zprávy IEA povede kombinace klesající poptávky, nižších cen a nárůstu nesplacených faktur k tomu, že příjmy vlád a energetického sektoru letos klesnou o více než bilion dolarů (24 bilionů korun).

Největší dopady pocítí ropný segment, kde investice klesnou o 30 procent. U uhlí bude podle odhadů pokles činit 15 procent a u obnovitelných zdrojů 10 procent. V důsledku opatření vlád po celém světě pro boj s nákazou vede podle BBC pokles investic ke snížení emisí uhlíku, IEA ale varuje, že používání fosilních paliv po odeznění krize opět naroste, což povede k dramatickému nárůstu emisí CO₂.

"Jsme svědky historického poklesu emisí, pokud ale nebudeme mít vhodné záchranné balíčky, mohou začít emise opět raketově stoupat a letošní snížení bude promarněno," řekl šéf IEA Fatih Birol a připomněl i krizové roky 2008 a 2009. "Byli jsme svědky rychlého poklesu emisí, které se ale poté vrátily na vysoké hodnoty. Z historie se musíme poučit," dodal a podotkl, že tempo schvalování nových uhelných elektráren v prvním čtvrtletí roku 2020 bylo zejména v Číně až dvakrát vyšší než za celý loňský rok.

Investice do obnovitelných zdrojů energie poklesnou mírněji než u tradičních zdrojů. Zatímco v posledních letech se na celkových investicích do energetiky podílely přibližně třetinou, letos to má být až 40 procent. Ovšem jen díky tomu, že výrazně klesnou investice do fosilních paliv. "Pokud chceme dosáhnout dlouhotrvajícího poklesu emisí, musíme rychle navýšit investice do produkce čistých energií," dodal Birol.

Pohled analytika

"Vyjádření mezinárodní agentury pro energetiku vnímám jako varování, aby nedošlo na nežádoucí důsledky ve zprávě popsané. Tomu, že investice v době koronaviru klesají, se nelze divit. Není žádné odvětví, snad kromě e-commerce, které by nebylo postiženo," řekl deníku Právo analytik společnosti ENA Jiří Gavor. V olejářském sektoru, kde byl největší propad investic, došlo podle něho ke kombinaci vlivu koronaviru a problémů z dřívější doby, jako byl příliš velký růst nabídky na trhu, který poptávka nebyla schopna absorbovat, a cenová válka mezi Saúdskou Arábií a USA, která poslala ceny i investice dolů.

Rozhýbou zelené investice českou ekonomiku?

Podle Svazu moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národního centra energetických úspor (NCEÚ) lze ale koronavirovou krizi brát i jako příležitost pro rozhýbání investic do obnovitelných zdrojů a energeticky úsporných staveb. Proto tyto asociace společně přišly se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku. "Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily," řekl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. "Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít," zdůraznil.

Obnovitelné zdroje energie pocítí pokles investic nejméně.

Foto: Shutterstock

Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací. Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.

Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky přímo nabízejí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat ze 771 ústředních vládních budov jich 586 nesplňuje požadavky na energetickou náročnost. "Na základě výpočtu Deloittu z roku 2018 stát ročně zbytečně vydá za energie v těchto budovách 500 milionů korun. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o ztrátu 12 miliard korun ročně," uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR.

V hlavní roli trh

Rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR, nutný pro dosažení cíle stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z analýzy expertů ČVUT v Praze, na které se podílela Komora OZE. Ta dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v energeticko-klimatickém plánu schváleném letos v lednu stanovila, že podíl OZE na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Také podle prognózy Goldman Sachs by do slunce, větru, biopaliv a dalších OZE měla napřesrok jít už čtvrtina všech energetických investic. Během 10 let by jejich hodnota mohla činit 16 bilionů dolarů. Prostředky na OZE v naprosté většině posílá trh a potvrzuje to i Goldman Sachs: zásadním faktorem jsou kapitálové náklady − úrokové sazby na úvěry pro fosilní projekty vzrostly až na 20 procent ve srovnání s třemi procenty u čisté energie. Jsou to tedy banky, fondy a individuální investoři, kteří rozhodují o tom, z čeho se v budoucnu nejlépe vyplatí energii vyrábět.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.