Přibývá případů, kdy lidé musí bojovat s liknavostí úřadů. Ty sice mají určenou lhůtu, dokdy mají vydat rozhodnutí, ale s jejím překročením nejsou automaticky spojeny žádné sankce. Povětšinou to bývá 30 dnů, ve složitých případech, nebo pokud je třeba nařídit ústní jednání, místní šetření či někoho předvolat, se tato lhůta prodlužuje na dvojnásobek. I tak se často stává, že úřady nestíhají a rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevydají. Současné právo ale obsahuje past nalíčenou na ty účastníky, kteří by se rozhodli nečinné úředníky rozhýbat na poslední chvíli. Ústavní soud jim svým červencovým nálezem situaci neulehčil.

Ještě před podáním žaloby se lidé mohou bránit prostřednictvím takzvané žádosti o opatření proti nečinnosti. Ministerstvo vnitra jen za letošek řeší 1729 takových podnětů. Nejvíce z nich míří proti odboru azylové a migrační politiky, který má na starosti cizince a jejich povolení k pobytu. "Za celý loňský rok bylo ke komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců podáno 2178 návrhů na vydání opatření proti nečinnosti," vypočítává ze statistiky mluvčí resortu Adam Rözler. Takto vysoké číslo svědčí o tom, že jde o systémový problém, kdy odbor nezvládá včas uzavřít značnou část své agendy. Podobně na tom je i ministerstvo dopravy. Také jemu lidé vytýkali překročení lhůty v 530 případech, a v šesti se dokonce obrátili se žalobou na soud. Ministerstvo na dotaz HN nebylo schopno blíže specifikovat období, kterého se to týká.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se