Šance genových nůžek: Největší objev od dob popsání DNA vyvolává otázky, jestli někdo "nevyšlechtí" nadčlověka

Předposlední den loňského roku si pětatřicetiletý čínský biochemik Che Ťien-kchuej vyslechl soudní verdikt: půjde na tři roky do vězení, protože se dopustil "nelegálních medicínských praktik". Jde o důležitý rozsudek. Che v roce 2018 geneticky upravil embrya tří později narozených dětí, aby byla odolná vůči viru HIV. Tvrdil, že jen pomáhal zoufalým rodičům. Reakce světové vědecké komunity ale byla jasně odmítavá. Kritizovala ho, že mu ve skutečnosti šlo o slávu a že tak citlivá věc si žádá striktní regulaci a dohled.

Problém nebyl jen v tom, že Che k zákroku přistoupil bez vědomí úřadů, ale hlavně ve faktu, že úpravy dělal ve stadiu plodu − provedené změny se stanou součástí dědičné informace, což může mít netušené následky. V Číně sice klonování a změny lidského genomu nejsou na rozdíl od Západu omezené, trestem pro Cheho ale země vyslala mezi své akademiky signál, že nic takového, aspoň zatím, tolerovat nebude.

Che nicméně udělal, byť pokoutně, jen to, o čem se ve vědeckých kruzích diskutuje několik let. V Americe nebo v Británii už vyzkoušeli podobnou experimentální léčbu na lidech, kterým by jinak hrozila smrt. To vše umožnila přelomová technologie známá jako Crispr-Cas9, jež funguje jako molekulární nůžky, pomocí nichž lze přesně a levně modifikovat genomy rostlin, zvířat i lidí. Jde o jeden z nejvýznamnějších objevů v biologii a medicíně od 50. let, kdy James Watson popsal strukturu DNA. Objev, který nyní ocenila i Královská švédská akademie, skýtá velké lékařské a humanitární možnosti, ale také zásadní etické dilema: co když si nějaký šílený diktátor začne šlechtit nový druh člověka?