Asie pumpuje cashless, aplikací se platí i posílají CV

Šanghaj − perla Orientu, město s druhou nejvyšší budovou na planetě a hlavně město, kde můžete zaplatit skenem oční sítnice. Čína je všeobecně považována za lídra v oblasti fintechu. Oprávněně. Je to země, kde systém funguje tak, že přejdete-li na červenou, na druhé straně ulice se okamžitě objeví vaše tvář a upozornění, že vám byla udělena pokuta.

K téměř dokonalé cashless pomáhá Číňanům aplikace WeChat − platební appka, která toho ale umí mnohem víc než nějaká kreditka nebo ApplePay, se vší úctou. WeChat je součástí běžného života Číňanů jako rýže. Lze přes něj platit, dobíjet kredit, podporovat charitu, investovat, zaplatit služby. V nejmenším obchůdku si přes WeChat koupíte noviny za 10 korun pomocí QR kódu. Pošlete přes něj životopis do firmy, kde chcete pracovat, rezervujete si čas u lékaře nebo v kadeřnictví. Ekvivalent v Evropě zatím neexistuje.

Zní to skvěle. Líbí se vám představa nemít žádnou kartu, zaplatit v trafice pohledem? I mně. Čína má úžasně nakročeno k dokonalému systému, ale! Ale až do chvíle, než začnete přemýšlet nad tím, kde jsou všechny údaje dále uložené, kdo k nim má přístup, jak se s nimi potom nakládá. A v konotaci Číny si můžete fantazii opravdu procvičit, protože je vážně možné skoro všechno. Vezměte si, že realitou je social scoring − schraňování veškerých informací o osobách a následné vyhodnocování toho, zda se ten který člověk chová "správně". Člověk s nižším skóre pak třeba nemůže vycestovat, nedostane se k lepším potravinám. Ano, tímto způsobem lze například snižovat kriminalitu, a to poměrně efektivně. Nicméně pokud je člověk třeba novinář, je hodnocen podle toho, jaké píše články.

Chci tím vlastně říct − technologie, digitalizace, automatizace? Samozřejmě. Tleskám. Ale vážně je třeba dávat si opravdu echt pozor na tu supertenkou hranici, která vede mezi využitím a zneužitím technologií.

Asie však není jen Čína, a co se týče zemí, jako je Indonésie, Vietnam či Filipíny, jsme v úplně jiném světě. Ne horším. Jiném. I tady vznikají superaplikace. Pohybujeme se v kontextu zemí, kde tři čtvrtiny lidí nemají bankovní účet, ale každý má mobil. Platba pomocí něho je logická varianta. Za zmínku určitě stojí aplikace Grab, jež byla původně pouze konkurentem Uberu, teď funguje jako peněženka, platforma pro donášku jídla, rezervaci hotelu nebo zprostředkování pojištění. Samozřejmě − ačkoliv je e-platební svět v jihovýchodní Asii rozhodně na vzestupu, potrvá ještě pár let, než dožene Západ.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Cashless Future.