Autory klíčové studie "Zemanova“ kanálu podezřívají policisté z korupce

Když vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na začátku října schvalovala část stavby vodního kanálu Dunaj−Odra−Labe, rozhodovala se i na základě závěrů studie proveditelnosti. Ta vychází obřímu projektu prosazovanému prezidentem Milošem Zemanem vstříc a i přes protesty expertů stavbu díla, které má stát 600 miliard korun, doporučuje. Hlavním autorem klíčové analýzy je sdružení firem Aquatis a Sweco Hydroprojekt. Obě dvě, dle zjištění Aktuálně.cz a HN, policie podezřívá z manipulací zakázek.

Další společnost, Vodní cesty, jež se studie původně také účastnila, zase v době zisku zakázky patřila Zemanovu poradci Petru Formanovi. Později ale byla zmíněnými dvěma firmami ze sdružení vyřazena.

Podle podezření detektivů se firmy Sweco a Aquatis účastnily pletich v soutěžích na tendry týkající se právě obřích vodních děl − například protipovodňových opatření. Na základě poznatků spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v dubnu roku 2018 akci, při níž zasahovala v pražském sídle Povodí Vltavy i v brněnské centrále Povodí Moravy. Bez povšimnutí ale tehdy prošlo to, že detektivové zabavovali počítače a odnášeli si písemnosti i ze dvou soukromých firem − Aquatis a Sweco Hydroprojekt. Právě s těmito společnostmi uzavřelo ministerstvo dopravy v roce 2016 smlouvu za 27 milionů na analýzu stavby kanálu. K podpisu dodatku kontraktu došlo tři měsíce před zmíněnou policejní razií.

Vzali nám věci, přiznal ředitel

Dozorující Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vyšetřování ani podezřelé komentovat nechce. Zdůrazňuje ale, že zdaleka není u konce a prověřování tak stále trvá. "Probíhají neveřejné úkony prověřování, víc nemůžu komentovat," řekl žalobce Pavel Komár. Podle zdrojů blízkých vyšetřování práci policie zpomalily organizační změny, kvůli nimž přebral případ jiný tým. Celá věc se tak teprve rozbíhá.

Na základě informací od dvou na sobě nezávislých zdrojů blízkých vyšetřování elitní detektivové z NCOZ prověřují, zda se Aquatis a Sweco vzájemně domlouvaly na zakázkách, a uměle tak navyšovaly jejich cenu. Mimo jiné jim jde i o protipovodňová opatření Olomouce. Policisté kvůli tomu zasahovali i na tamní radnici, jíž jako primátor šéfoval pozdější ministr kultury blízký prezidentu Zemanovi Antonín Staněk (ČSSD). Vyšetřovatelé shromažďovali materiály z kanceláře tehdejšího investičního náměstka Filipa Žáčka (ČSSD). Ten Staňka na ministerstvo později následoval.

To, že se detektivové zajímají o olomoucké tendry, redakcím potvrdil sám generální ředitel prověřované společnosti Aquatis Pavel Kutálek. "Vím, že to mělo být (razie − pozn. red.) kvůli protipovodňovému opatření v Olomouci. Byli jsme subdodavatelem Sweca. V tom jsme ale nic nedělali ani nic nezařizovali," uvedl Kutálek. Ten rovněž přiznal, že policisté zasahovali i v brněnském sídle jeho firmy. Zároveň ale popřel, že by se firma něčeho dopustila. "Dva a půl roku se nic nedělo. Věci nám postupně vrátili. Měsíc dva zpět," dodal.

To, že policie počítače Aquatisu vrátila, ale nejde vykládat jako konec příběhu. V podobných případech se zařízení vrací ve chvíli, kdy jsou s jejich zkoumáním hotoví soudní znalci a zkopírují si jejich obsah.

"Kartelové dohody? Blbosti!"

Zájem policie o projektantské firmy je přitom dle zdrojů redakcí ze státních podniků pochopitelný. Právě projektanti totiž určují podobu vodních děl za miliardy. Vyšetřovatelé se mimo jiné pokoušejí zjistit, zda se nedomlouvají se stavebními firmami, že jim v plánech narýsují "rezervy", jež stát proplatí, ale firmy nemusí prostavět. "Domněnky o kartelových dohodách jsou blbosti," dodal ředitel.

Dle veřejných zdrojů spolu Sweco a Aquatis figurují v řadě veřejných zakázek, ať už ve společném sdružení − tak tomu je i u kanálu − nebo na sebe svou prací vzájemně navazují. Příkladem může být tendr z roku 2018 na přípravu projektové dokumentace pro zajištění revitalizace koryta řeky Stará Ponávka v Brně.

Zakázku města Brna vysoutěžila společnost Sweco, při pracích ale vycházela ze studie firmy Aquatis. Stejný model fungoval například i v zakázce Povodí Moravy na dozor stavby protipovodňových opatření na břeclavské Dyji z roku 2016. V kontraktu se přímo píše, že Sweco bude pracovat "v souladu s projektovou dokumentací zpracovanou společností Aquatis". Další zakázku na protipovodňová opatření, tentokrát pod patronátem Povodí Vltavy, vyhrála před dvěma roky zase firma Aquatis. Ta ale opět vycházela z projektové dokumentace zpracované společností Sweco. Nalézt lze ovšem i tendry, v nichž naopak společnosti vystupovaly jako konkurenti. Příkladem je tendr Povodí Vltavy z roku 2018 na protipovodňová opatření ve středočeském Husinci. Do soutěže se přihlásily pouze firmy Sweco a Aquatis, přičemž Aquatis zvítězila s cenou téměř o půl milionu nižší.

Z analýzy zakázek obou firem vyplývá, že se zabývají kromě projektování i samotnou realizací vodních děl. Je tak možné, že by se mohly účastnit i případné stavby vodního koridoru Dunaj−Odra−Labe.

Redakce oslovila i Víta Černého, ředitele divize Morava firmy Sweco. "K tomu se nemůžu vyjadřovat, ptejte se vedení," řekl na dotazy ohledně policejního zásahu Černý. Generální ředitel společnosti Sweco Milan Moravec nejprve přes asistentku předal HN své mobilní číslo, potom ale tři dny nezvedal telefon ani neodpovídal na SMS. Nereagoval ani na dotazy zaslané na firemní e-mail.

"Megalomanské rozhazování"

Po hlasování vlády, která na základě zmiňované studie stavbu kanálu odstartovala, vydala osmdesátka vědců a akademiků prohlášení, v němž varují před "nevratným poškozením krajiny a megalomanským rozhazováním prostředků". Mezi signatáři jsou dva rektoři, dvanáct děkanů (včetně všech z přírodovědeckých fakult v Česku) či devět ředitelů ústavů Akademie věd.

Senát v rok starém usnesení žádal o nezávislé prověření projektu zahraničními experty. Odborníci poukazují i na to, že firmy, jež studii vypracovaly, z výstavby kanálu mohou profitovat, a tím pádem nejsou nestranné. "Podjatý zpracovatel může studii zkreslit tím, jak pracuje s budoucími efekty, jejichž namodelování je závislé na mnoha manipulovatelných předpokladech. Metodika studie zároveň nerespektuje základní principy, jak a které efekty započíst," uvedla pro HN například ekonomka z Univerzity Karlovy Eliška Vejchodská.

Aquatis kritiku studie odmítá. "Ta studie je komplexní. Všechno je popsáno jasně, transparentně. Vyšlo to ve prospěch kanálu," uvedl generální ředitel firmy Kutálek.

Za studií stojí i ministerstvo dopravy, jež zakázku na analýzu vyhlásilo. "Materiál sestavovali experti, byl projednáván na půdě Akademie věd, prošel odbornou oponenturou. Pokud jsou firmy podílející se na studii z něčeho podezřelé, je to spíše otázka na ně nebo na ty, kteří je z něčeho podezírají. Nám není známo, že by byly firmy součástí trestního řízení," reagoval mluvčí resortu František Jemelka.

Nedávno Deník N upozornil, že se na dané studii podílel i exministr dopravy Jaromír Schling. Úřad zastával v době, kdy byl premiérem současný prezident Zeman. Schling později kandidoval za Stranu práv občanů − Zemanovci. Pod analýzou je ale podepsaný také Zdeněk Dufek, někdejší předseda jihomoravské ČSSD. Expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho označil za "šíbra, manipulátora a Haškova jihomoravského kmotra". Stalo se tak poté, co se ho Michal Hašek "lánským pučem" s prezidentem Zemanem pokusil o křeslo premiéra připravit.

Reklama od spolku, jejž dotuje stát

Myšlenku na vybudování kanálu kromě prezidenta Zemana dlouhodobě propaguje také spolek Plavba a vodní cesty. Jeho činnost zahrnuje webové stránky, vydávání knih či brožur nebo výstupy v médiích.

Předsedou dozorčí rady Plavby je někdejší místopředseda Zemanovců Radek Augustin. Stal se jím v roce 2016, kdy vedl analytický odbor kanceláře prezidenta Zemana. O dva roky později Augustin nastoupil do vedení Úřadu vlády premiéra Babiše, kde strávil půl roku.

Organizace funguje i díky veřejným penězům. Od roku 2017 jí státní podnik Povodí Vltavy, který NCOZ vyšetřuje také, poslal celkem 421 tisíc korun. Platil si inzerci v časopise o vodní dopravě, který spolek vydává. Dalších minimálně 60 tisíc na inzerci letos poslalo Ředitelství vodních cest. Úřad navíc časopis spolku, který se státem nemá nic společného, nabízí na webu ke stažení. Tiskovina propaguje i kanál Dunaj−Odra−Labe.

Někteří členové spolku Plavba a vodní cesty do roku 2017 vlastnili již zmíněnou soukromou firmu Vodní cesty, jež jako třetí spolu s Aquatisem a Swecem vyhrála zakázku na studii proveditelnosti, která stavbu kanálu doporučuje. Jak již bylo uvedeno, během práce na dokumentu ji ale zbylé dvě firmy ze sdružení vyřadily. Nynější předseda správní rady spolku Josef Podzimek a člen správní rady Petr Forman byli spoluvlastníky Vodních cest ještě v době, kdy společnost zakázku vysoutěžila. Současný majitel Jan Skalický firmu koupil až poté, co její působení v rámci sdružení skončilo.

Forman je navíc bývalý náměstek ministra dopravy a poradce prezidenta Zemana. Byl jím i v době, kdy Vodní cesty vyhrály tendr na studii. A letos zasedl ještě ve správní radě jednoho spolku − Středoevropského institutu pro rozvoj dopravní infrastruktury. Spolek letos po svém odvolání založil exministr dopravy Vladimír Kremlík. Právě on loni vládě předal výsledky studie a stavbu kanálu Dunaj−Odra−Labe jí doporučil jako ekonomicky výhodnou. Stavbu propaguje také jeho nový spolek.