Ekonomika se musí přizpůsobit

Vláda nevytváří podmínky, jež by firmám v době krize, kterou způsobila pandemie koronaviru, umožnily přizpůsobit se novému ekonomickému prostředí. "Vláda se rozhodla jít cestou různých dotací, které zvyšují zátěž pro vládu i firmy," říká v rozhovoru pro HN Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG. Ta ve finančních službách působí prostřednictvím společnosti Chytrý Honza, která nabízí mimo jiné zprostředkování hypoték či investic. Celá skupina i její dceřiná společnost jsou partnery projektu Nejlepší banka a Nejlepší pojišťovna

HN: Letos ekonomika dostala zásah kvůli pandemii. Jak vidíte dopady? I vzhledem k druhé vlně?

Já spíše než druhá vlna používám termín druhá fáze krize. Na jaře přišel nabídkový šok s tím, jak vláda zavřela část ekonomiky. Zpřetrhaly se dodavatelské vztahy, omezila se mobilita zboží, práce. Druhou vlnou je pro mě poptávková fáze krize, která posléze do ekonomiky musela přijít. To, co je nyní označováno za druhou vlnu, primárně souvisí s vládními opatřeními. A jestli jsme na jaře mohli být k vládě shovívaví, tak nyní je evidentní, že vláda v předchozích měsících selhala. A od toho se odvíjí přijímaná opatření, která opět negativně dopadají na ekonomiku. Rozsahu selhání bude přímo úměrná velikost poklesu ekonomiky. Nyní alespoň nedochází k omezování zahraničního obchodu, ale problém bude hlavně poptávkový.

HN: Jak vidíte do budoucna dopady na trh práce? Zatím se nezaměstnanost i přes krizi držela nízko. I díky různým podpůrným opatřením. Vydrží to?

Pokud budeme udržovat současný status quo, ať to stojí, co to stojí, tak si dokážu představit, že to vydrží dlouho. Ale otázka je, za jakou cenu. A není to jen za cenu ohromných nákladů, které stát musí vynaložit, ale je to i za cenu toho, že nenecháme ekonomiku, aby se přizpůsobila. Pokud ji přizpůsobit nenecháme, tak to bude z delšího hlediska kontraproduktivní, a zásadně tím omezíme růst v dalších letech. Druhá vlna vládních opatření znamená konec vidiny rychlého ekonomického oživení. Současná situace bude mít významný dopad i do příštího roku.

HN: Schodky státního rozpočtu se kvůli krizi výrazně prohlubují. Může to mít do budoucna dopad i na zájem investorů o české státní dluhopisy?

To je jeden z aspektů. Nyní to vypadá, že si velmi snadno půjčujeme. Ale na trh si nejdeme pro peníze jen my, ale i další země a půjdou i v dalších letech. Investoři se tak dříve či později začnou pozorně dívat na to, jak vypadá dynamika veřejných financí. A ta je nyní špatná. Neuchlácholí je relativně dobrý předešlý stav. Osobně nevidím problém v tom, zda bude schodek 350, či 400 miliard korun, ale jak k tomu schodku došlo, že k němu nedochází tím, že bychom odložili či snížili daně, a nechali tak firmám prostor pro to, aby se novým podmínkám přizpůsobily. Místo toho se peníze vynakládají na nejrůznější podpory, dotace a jiné výdaje, které mají svou setrvačnost. V návrhu na příští rok činí podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích 76 procent. Jejich podíl k celkovým příjmům rozpočtu dělá 92 procent. To je obrovské číslo. To může být v budoucnu pro vždy citlivější zahraniční investory varovný signál. A pro stát to může být problém, protože podíl zahraničních držitelů vládních dluhopisů bude růst.

HN: Co by měla vláda udělat, aby podpořila oživení ekonomiky?

V ekonomice panují velké riziko a nejistota, a to trojího charakteru. Jednak vyplývá ze samotného šíření nákazy, druhé riziko je obecně tržní, které vyplývá z pohybu cen či kurzu, a s ním nemá během krize smysl bojovat. Pak je tu riziko, které souvisí s kroky vlády. Chybí jí strategie, jasná linie uvažování. Její rozhodování je nepředvídatelné, rozhodnutí se neustále mění. To způsobuje v ekonomice "institu­cionální" riziko. A to je špatně. Co by měla udělat? Měla by umožnit firmám, aby se přizpůsobily nové situaci. Ekonomika se od března zásadně změnila. Svět je jiný. A místo toho, aby stát vytvořil firmám prostředí, které jim umožní se rychle přizpůsobit, například snížením daní či masivním snížením regulací, které v posledních letech narostly, byť třeba na omezenou dobu, tak dělá naprostý opak. Vláda se rozhodla jít cestou různých dotací, které zvyšují zátěž pro vládu i firmy.

HN: Nakolik se krize projevuje v odvětví poskytování finančních služeb?

Rozdělil bych to na tři oblasti. Například pojištění se současná situa­ce zásadněji nedotkne. Podobné je to u bank u hypoték, o které je dál velký zájem. Tam se covid nijak neprojevil, protože problémy trhu s bydlením jsou dlouhodobé a strukturální a roli hraje i měnová politika − nízké sazby. Co se týče investic, tam bych řekl, že dochází ke změně. Protože pokud jsme měli v předchozích letech období nízkých výnosů, tak teď už jsme v období supernízkých výnosů. To významně změní chování lidí v jejich přístupu k investicím. Kdo má averzi k riziku, bude více směřovat do tradičních investic, jako nemovitosti, ať už přímo, nebo skrze fondy. Ten, kdo bude chtít dosáhnout zhodnocení jako v minulosti, bude muset podstatně více riskovat.

Co se týče přímo podnikání ve finančních službách, tak to je složitá situace. Na jaře bylo prodejcům finančních produktů a finančním poradcům znemožněno scházet se s lidmi a teď se to v podstatě opakuje. A ne všechno se dá přenést do on-line prostředí. Přímý kontakt je nenahraditelný. A zejména ve financích, kde pracujete s důvěrou lidí. Ale myslím, že nyní už si prodejci a klienti zvykli na nový stav.

HN: Může pandemie urychlit digitalizaci ve finančních službách?

Trend digitalizace v oblasti finančních služeb tu byl již před příchodem covidu. Částečně vyplývá i z regulatorních požadavků. Větší digitalizace umožňuje zrychlit práci, ať již samotným poradcům, či firmám, pro které pracují. Proto jsme loni v Chytrém Honzovi, který je součástí skupiny DRFG, do digitalizace investovali desítky milionů korun. Na druhou stranu český zákazník je hodně konzervativní v oblasti financí. Takže nehrozí, že by se vše přeneslo do on-line prostředí. Řada klientů stále dává přednost osobnímu kontaktu. Bude to dlouho ještě mix.

HN: Jaké byly dopady krize na skupinu DRFG a její podnikání?

Na DRFG samozřejmě covid dopad měl. Jsme poměrně mladá, rostoucí skupina. Od vzniku v roce 2011 jsme vyrůstali v relativně dobrém ekonomickém prostředí. Firma rychle rostla, což logicky vždy zcela nevytvářelo největší tlak na efektivitu. Ale už loni jsme podnikli ozdravný proces, změnili jsme organizační strukturu, což souviselo i se změnou akcionářské struktury, a řízení firmy. Firma zeštíhlila, zbavili jsme se některých aktivit, které nesouvisely s hlavními oblastmi podnikání, tedy investicemi do nemovitostí, telekomunikacemi a finančními službami. Mysleli jsme, že tento proces je u konce, ale covid ukázal, že některé změny jsou ještě potřeba. Skupina je teď maximálně efektivní, funguje s nezbytným množstvím nákladů. Určitě jsme si tím vytvořili výhodu i do dalších let.

Působí jako hlavní ekonom investiční skupiny DRFG. Předešlé pracovní zkušenosti získal mimo jiné jako ekonomický poradce v institutu bývalého prezidenta Václava Klause. Aktivní je rovněž v akademické sféře. V DRFG má na starosti vyhodnocování ekonomických příležitostí a potenciálních rizik, zpracovávání dopadových studií, ekonomických a statistických analýz a zároveň je poradcem představenstva.

DRFG podniká v telekomunikacích (výstavba a údržba sítí), nemovitostech a finančních službách. Většinovým majitelem je podnikatel David Rusňák. Aktiva skupiny činila ke konci minulého roku přes sedm miliard korun.