Účetní závěrky a covid

Při sestavování účetní závěrky se nelze vyhnout řadě odhadů, které ovlivňují výši nákladů, zisku i vykazovanou míru zadlužení.

Stabilní ekonomické prostředí účetní odhady značně ulehčuje. Je tedy nasnadě, že úsudky v účetnictví budou za současných podmínek obtížné. Čemu budeme při sestavování účetních závěrek za rok 2020 čelit a ve kterých oblastech lze očekávat významnější diskuse s auditorem?

Problém, který bude řešit v podstatě každý, bude dobytnost pohledávek. Nejenže platební morálka a platební schopnost budou nepochybně horší, hůře se také budou odhadovat. V této souvislosti se mohou stávající metodiky vystavěné na zkušenostech z minulých let ukázat jako mylné. Velmi pravděpodobně bude nutné vycházet spíše z dostupných údajů o kvalitě jednotlivých pohledávek a posledních zkušeností. Auditoři budou hledět skepticky na spolehlivost statistik založených sice na velkých, ale zároveň starých číslech.

Subjektivní odhady

Více pozornosti také bude muset být věnováno ocenění ostatních položek majetku. V důsledku nucených výprodejů se bude měnit dosažitelná prodejní cena a neprodané zásoby sezonního charakteru už své kupce nemusí najít vůbec. Dá se očekávat, že kvůli poklesu kupní síly se znehodnocení nevyhne ani dlouhodobým majetkům, protože ne u všech dosavadních investic se podaří naplnit původní obchodní záměry.

Pro výše uvedené případy je typické, že se jedná o subjektivní odhady o tom, jak se přidušení ekonomiky projeví na budoucích výnosech z daných majetků. Tyto úsudky budou muset vzít v úvahu i budoucí vývoj celého hospodářství, například prognózy České národní banky nebo ministerstva financí. Auditor se bude zajímat o výhledy a plány včetně krizových scénářů a bude očekávat zohlednění jejich dopadů na vykazovaná čísla. Pokud bude rozhodnuto o útlumech a reorganizacích, bude třeba pamatovat i na to, že v důsledku těchto rozhodnutí vznikne řada dluhů spojených zejména s odstupným, které bude třeba vykázat jako rezervy.

Nárůst pochybností

Protože nejistota, ve které se podnikatelé na konci roku budou nacházet, bude větší než obvykle, přijde ke slovu také problematika událostí po rozvahovém dni, která je v českém účetnictví trochu opomíjena. Bývá totiž poměrně obvyklé, že mezi koncem účetního období a okamžikem sestavení účetní závěrky se nic závažného neobjeví. V případě větších nejistot na konci roku ale toto období nabývá na významu, protože řada věcí se může vyjasnit, přičemž dopady do účetní závěrky mohou být zásadní. Lze tedy očekávat i podrobnější diskuse s auditorem na toto téma spojené s požadavky na podrobnější analýzu vývoje po skončení účetního období.

V neposlední řadě lze očekávat nárůst pochybností o tom, zda samotné účetní jednotky budou schopné pokračovat ve své činnosti. Pokud účetní jednotka dospěje k závěru, že její další fungování je nejisté, je nutné tuto situaci popsat v příloze v účetní závěrce.