Evropa se shodla na rozpočtu i na koronavirové pomoci

Po více než dvouměsíčním vyjednávání se státy Evropské unie dohodly s Evropským parlamentem na budoucím sedmiletém rozpočtu a na fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirem. Rozhovory vedlo Německo, které nyní unii předsedá. Dohodu na balíku přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i europarlament, aby mohly být peníze k dispozici už od ledna.

Podařilo se překonat hlavní rozpory, mezi nimiž byly provázanost čerpání peněz s dodržováním evropských hodnot, objem peněz na centrální programy či zavádění nových zdrojů rozpočtových příjmů. Právě kvůli spojení peněz a vlády práva však hrozí vetem celého balíku Maďarsko i Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení kvůli porušování hodnot EU.

"Je to vyvážená dohoda, která zohledňuje požadavky parlamentu a respektuje směr vytyčený v červenci Evropskou radou," uvedl německý velvyslanec při EU Michael Clauss s odkazem na letní summit. Oproti jeho výsledku se zvýší výdaje o 16 miliard eur na celkových 1,074 bilionu. Objem fondu zůstane 750 miliard.

Poslanci vyjednali zvýšení peněz především na výzkum, zdravotnictví či studentské výměny, které patří mezi zmíněné centrální programy organizované přímo Bruselem.

Předseda europarlamentu David Sassoli označil kompromis za excelentní výsledek pro občany, dohodu uvítala i předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Kompromis počítá mimo jiné s upřesněním harmonogramu, podle něhož by EU měla zavádět nové zdroje rozpočtových příjmů. Ty mají pokrýt především splácení bezprecedentní společné půjčky, z níž bude financován krizový fond. Vedle poplatku z nerecyklovaných plastů, který by měly státy začít pro společný rozpočet vybírat od příštího roku, by od roku 2023 měly do unijní pokladny proudit i peníze z prodeje emisních povolenek a takzvaného uhlíkového cla. V dalších letech by EU měla mít k dispozici i digitální daň či poplatek z finančních transakcí.