Rozdílné teploty v různých místnostech, kontrola vzduchu nebo snížení energetické náročnosti budovy efektivním využitím alternativních zdrojů. To jsou jen některé z předností automatizace budov. Zejména velkým kancelářským objektům, hotelům nebo průmyslovým stavbám nabízí zjednodušení údržby i značnou úsporu financí. V Česku ovšem máme v porovnání se Západem stále co dohánět.

Propojení různých systémů

Automatizace budov není ve své podstatě ničím jiným než optimálním propojením existujících nebo navržených systémů v budově tak, aby bez zásahu člověka vytvářely optimální podmínky pro uživatele a současně efektivně využívaly energie. "Představme si to na jednoduchém příkladu většího rodinného domu. Automatizace kontroluje třeba kvalitu vzduchu a spouští ventilaci za účelem jeho výměny. Pokud se v místnosti otevře okno, okenní kontakt dá informaci řídicímu systému a v dané místnosti se nebude topit nebo chladit. Tím šetříme energii a finanční prostředky," vysvětluje Roman Vacek, manažer oddělení automatizace ve společnosti Wago.

Podle něj už dnes neexistuje moderní administrativní budova, hotel nebo výrobní a skladovací hala, kde bychom nenalezli alespoň základní automatizační systémy. K automatizaci přitom postupně dochází také u menších budov nebo rodinných domů. "Způsobuje to trend dnešní doby, kdy chtějí mít lidé vše takříkajíc pod kontrolou z vlastního mobilu. Svou roli hraje i skutečnost, že je cena automatizace vůči ceně nemovitosti stále dostupnější," uvádí Roman Vacek.

Každá budova přitom vyžaduje jinou úroveň automatizace. "Velké provozní a průmyslové objekty potřebují efektivní distribuci tepla či chladu a velmi robustní řízení. Současně potřebují rychlé reakce v případech havarijních nebo kritických situací. Administrativní budovy zase musí být atraktivní pro uživatele," přibližuje Radek Zachoval, vedoucí technického oddělení společnosti Siemens.

Nejlevnější nebývá nejlepší

Zatímco z technologického hlediska držíme se západními zeměmi krok, tím, co brzdí rozvoj automatizace v Česku, jsou obecně představy a požadavky developerů. "V západní Evropě jsou investoři a developeři automatizaci budov otevřenější. Běžně staví inteligentní a chytré budovy s vysokým stupněm automatizace, a to nejen v privátním, ale i ve státním sektoru. Uvědomují si, že taková řešení i při vyšší počáteční investici přinášejí nejen komfort pro uživatele, ale i velké úspory provozních nákladů v dlouhodobém horizontu," domnívá se Zachoval. "V Česku převažuje developerský způsob výstavby kancelářských a rezidenčních budov s ohledem na rychlejší ziskovost. Při výstavbě jsou tak vybírána nejlevnější řešení, která ovšem nemusí splňovat některé požadavky. Protože budovy často mění majitele, třeba už po dvou letech provozu, dlouhodobé úspory provozních nákladů nebývají hlavním kritériem," dodává.

Z hlediska automatizace rozlišuje Zachoval několik typů klientů, kterých se technologie budov týkají. Jsou jimi uživatelé, nájemci a správci. "Uživatelé vyžadují maximální komfort, bezpečí a možnost ovládání podle vlastních preferencí. Nájemci sledují především trendy a snaží se maximálně využívat optimalizaci pro snížení energetické náročnosti. Správci pak vyžadují maximální automatizaci provozních procesů, možnost dílčích úprav a vlastní regulaci provozů," nastiňuje Zachoval.

Podle Romana Vacka je hlavním trendem dneška tlak na zdravé životní prostředí. "Uvnitř budov trávíme až 80 procent času. Proto je nutné řídit a monitorovat tepelný komfort, světelné podmínky nebo oxid uhličitý ve vzduchu. Využívá se také umělá inteligence k analyzování naměřených dat a včasnému detekování anomálií nebo optimalizaci energetické účinnosti," dodává.

Optimalizace prostoru

Svou roli v automatizaci budov zajisté sehraje i hlavní téma letošního roku − pandemie koronaviru. "Pozorujeme větší zájem o technologie pro měření teploty vstupujících osob, dodržování rozestupu při obsazování pracovních míst, možnost trasování přítomných osob pro případné vyhodnocení blízkého kontaktu s osobou s pozitivním nálezem covidu-19," vyjmenovává Radek Zachoval ze společnosti Siemens. "Vzhledem k současné situaci musí být také zajištěna možnost okamžitě reagovat na změnu využití prostor v závislosti na aktuálních nařízeních," dodává.

Že se na automatizaci budov vyplatí nešetřit, dokládají i zkušenosti architektů. "Mnoho automatizovaných budov má životnost stejnou jako jejich technologie nebo programátor," říká architekt Gabriel Kurtis. "Systémům často chybí následný servis. Majitelé jsou proto po několika letech nešťastní, když je zastaralou technologii nutné od základu překopat. Na jakoukoliv změnu je totiž potřeba kompetentní programátor. Pokud odejde, všechno zhasne. Zásadní je tedy u těchto technologií nešetřit a udělat si rešerši systémů, které už nějakou dobu fungují," doplňuje Kurtis.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Inteligentní budovy.

Text nevyjadřuje názor redakce

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist