Poslanecká sněmovna schválila v září 2020 novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, do něhož byl v průběhu projednávání přidán paragraf zakazující klecový chov nosnic, včetně chovu v obohacených klecových systémech. Podívejme se na tento krok poslanců z hlediska hodnověrnosti potravinářských výrobků, mezigeneračních rozdílů v nákupním rozhodování spotřebitelů a strategie firem vůči zájmovým skupinám.

U potravinářských výrobků je pro spotřebitele důležité, jak chutnají, voní a vypadají, v čemž pomáhá i zkušenost. U dalších vlastností se ale musí spolehnout na to, jak o výrobku informuje výrobce. Typickým příkladem jsou podmínky, ve kterých jsou hospodářská zvířata chována, jak technologie chovu ovlivňuje jejich životní pohodu označovanou termínem welfare.

Hodnověrnost při výběru potravin nabývá na významu. Zejména mladší spotřebitelé se intenzivněji zajímají o zacházení se zvířaty při nákupním rozhodování než starší generace, což vyplývá mimo jiné z výzkumu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a společnosti Skála a Šulc zveřejněného letos v odborném časopise Maso.

Na tento trend již řada zemědělských a potravinářských firem zareagovala dobrovolnou certifikací, na etiketách informují spotřebitele o welfare zvířat, ovšem častěji v západoevropských zemích. Příkladem může být třeba logo Beter Leven v Nizozemsku, Étiquette Bien-Être Animal ve Francii nebo označení RSPCA Assured ve Spojeném království. V Česku tedy pouze uvádění českých vlajek na potravinách jako důkaz dobrého výrobku nestačí, spotřebitelé budou stále častěji hledat i informace o "příběhu" produktu. České chovy jistě mají v tomto směru spotřebiteli co sdělit.

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání tedy na jednu stranu reflektuje trend intenzivnějšího vnímání welfare zvířat novými generacemi spotřebitelů, na druhou stranu řeší problém, který je již řadu let částečně řešen jednotným označováním konzumních vajec v celé EU podle technologie chovu nosnic. Technologie chovu je obsažena v kódu uvedeném na vejcích, což je však pro mnoho spotřebitelů nepřehledné a málo zřetelné. S růstem významu atributů hodnověrnosti pro spotřebitele by bylo vhodné posílit dobrovolné uvádění informací na obalu o způsobu chovu nosnic ze strany producentů či distributorů vajec nad rámec povinného značení.

Strategie obchodních řetězců zareagovala závazkem neprodávat vejce z klecových chovů od roku 2025. K tomuto závazku se v Česku připojily všechny významné obchodní řetězce včetně velkých, čistě internetových prodejců. Pokud svůj závazek dodrží, pak je tento návrh zákona do značné míry irelevantní. Spotřebitelé citliví na cenu, kteří budou i nadále preferovat levnější vejce z obohacených klecových chovů, tato vejce od roku 2025 v obchodních řetězcích nekoupí ani z dovezeného zboží.

Zákaz klecového chovu nosnic od roku 2027 je tedy především poslední šance pro producenty v Česku upravit technologii chovu do konce nadcházejícího programového období (roky 2021 až 2027), v němž na investice do nových technologií budou vyčleněny finanční prostředky.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru