Křesťanství je jako demokracie, má své chyby, nic lepšího ale nemáme. Pomozme proto Bohu, je opuštěný jako my

Moderní evropské dějiny, ty neblahé dějiny 20. století, rozdělila Osvětim. Jsou dějiny před Osvětimí a jsou dějiny po ní. V Osvětimi, tam leží tektonický zlom, tam byla překročena mez a odehrálo se něco dosud nepředstavitelného…

Znovu a znovu si klademe otázku, jak to bylo vůbec možné?! Daly se záměry nacistů předvídat a dalo se jim zabránit? Vždyť Německo nebylo nějakou nekulturní zemí, bylo součástí evropské kultury a civilizace. Mělo velkého Goetha, humanistu Herdera, mělo ale také Nietzscheho, filozofa, který ohlásil smrt Boha. A mělo také Richarda Wagnera, velkého skladatele, ale také antisemitu!

Fašismus infiltroval celou Evropu, ale v té nejhorší formě se nakonec prosadil v Německu. Nacismus je německá vina, holokaust je pak důsledek nacistické ideologie a nenávisti. Osvětim nebyla jen záležitostí individuálního sadismu několika zvrácených jedinců, na Osvětim je třeba pohlížet jako na systém a společenský fenomén. Tony Judt v eseji věnovaném Primo Levimu říká jasně, že "Osvětim nelze izolovat od okolního světa, jako by šlo o černou díru". Ano, jsou zde další souvislosti, Osvětim je součástí celých evropských dějin.