Firmy porušují pravidla lockdownu, protože jim dochází trpělivost i peníze

Manikúra v zadním traktu provozovny, kam není vidět z ulice. Restaurace, kde se člověk nají a napije, zatímco oficiálně "čeká na jídlo". Výdejní okénka obchodů, jež fungují na zavolání klienta a následně jako osobní prodej mezi zákazníkem a prodavačem. Striktní pravidla, která přinesla opatření proti koronaviru, vykazují čím dál více prasklin. Jestliže na jaře existoval všeobecný konsenzus a lidé dodržovali veškeré zákazy, podzim už přinesl nejistotu. Třetí lockdown, jenž přišel po vánočních svátcích, s jejichž důsledky, respektive s vánočním uvolněním, se vyrovnávají nemocnice dodnes, už lidé i podnikatelé nesou extrémně nelibě.

Částečně za to mohou upravená pravidla systému PES, který zakázal prodej běžného zboží všem se zdůvodněním, že jde o gesto malým obchodům, jež musí být zavřené. Matce, která potřebuje školní pomůcky pro děti, se ovšem špatně vysvětluje, že si cca šedesát tisíc členů Českomoravské myslivecké jednoty může koupit střelivo, zatímco zhruba půl milionu dětí prvního stupně základní školy si nekoupí nic.

Podnikatelé, kteří se snaží vyplnit nevyplnitelné tabulky státní podpory, zase nevidí světlo na konci tunelu, neboli kdy se vrátí k podnikání. Jestliže na podzim vypadalo očkování jako spása, teď je jasné, že ona spása bude mít hodně velké zpoždění. A i když se premiér Andrej Babiš chlubí, jak v Česku všechno funguje a že podpora je větší než v zahraničí, velké firmy už narazily na strop maximální možné dotace daný pravidly Evropské unie, malým živnostníkům často vyplacené peníze nestačí a zásoby z minula už vyvanuly.

Kvůli nové variantě koronaviru všechny země zpřísňují opatření proti jeho šíření. Rozvolnění se nedá čekat ani v Česku. Navýšení podpory těm velkým unie pravděpodobně povolí, protože české firmy nejsou v problémech jediné. Aby i malí dostali dost a nemuseli porušovat pravidla, je úkol, se kterým by se měla popasovat česká vláda. Dříve, než se porušování pravidel stane normou.