Češi, fetišisté milující šťourání do nosu?

Oznámit rizikový kontakt s nakaženým covidem-19 svému praktickému lékaři je fakticky povinnost i projev zdravého rozumu. Když jsem se o to v pondělí ráno pokusil, čekalo mě překvapení. Nemyslím desítky minut čekání na to, až se uvolní telefonní linka, to je rutina už od začátku epidemie. Trochu nečekaně ale působí detailní otázky na povahu kontaktu, na příznaky a především stav nakaženého. Dotazů byla spousta. Po chvíli mi důvod došel: lékařka, která okolnosti kontaktu vyhodnocovala, mi návodně působícími otázkami otevírala poslední cestičku, jak se vyhnout karanténě. Ta pro lidi znamená nejen nepříjemná omezení v osobním životě, ale pro řadu z nich i citelné finanční obtíže.

Pro koho jsou nepřijatelná, lékaři vůbec nezavolá. Nemusí jít o bezohledného ignoranta, stačí, když žije v periferní oblasti země. Zatímco v Praze si lze vybírat z řady odběrných míst a nečeká se ani na PCR test, na západě Čech jsou čekací lhůty několikadenní. Navíc o víkendu vás na test nikdo nepošle (logický to důsledek přenesení této pravomoci na praktické lékaře) a od zjištění, že mohlo dojít k nakažení, k otestování tak uběhne klidně i pět dní. To má v případě pozitivního výsledku dopad na délku karantény. Důsledky? Lidé čím dál častěji svůj stav zjišťují antigenními testy za vlastní peníze. Tedy ti zodpovědní. Každopádně se o těchto případech nikdo nedozví, takže lze předpokládat, že v nejhůře postižených oblastech země je situace ještě horší, než naznačují statistiky.

Karanténa mi končí zítra a nejenže mě dosud hygiena nekontaktovala, ale nikdo nezavolal ani tomu, kdo mě a další mohl nakazit. V trasování a testování stát zjevně selhal a nikdo už ani zlepšení nečeká. Zodpovědnost je tedy v době, kdy se chystá rozvolnění omezení, na každém z nás. O to důležitější je, aby testy byly snadno dostupné, a to včetně těch PCR. Není důvod od testování odrazovat cenou, která je pro samoplátce stále přes 1500 korun. Vždyť málokdo si šťourání do nosu užívá natolik, aby na testy chodil zbytečně.