Stát diskriminuje soláry. Střílí se do vlastní nohy, shodli se experti

Přestože Evropa zpřísňuje své klimatické cíle, odchází od uhlí a přechází na obnovitelné zdroje energie (OZE), v Česku se už 10 let nestaví nejlevnější z nich − solární elektrárny. Jde o důsledek neřízeného solárního boomu z let 2009 až 2010. Ten v Česku nastartovalo v roce 2008 stanovení příliš vysokých garantovaných výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a pozdní přijetí novely, která by umožnila jejich výraznější snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na klesající náklady. Tato novela byla přijata až v roce 2011.

Investoři, kteří stihli do té doby fotovoltaické elektrárny postavit, mají garantované výkupní ceny po dobu 20 let. Stát a spotřebitele to stojí každý rok 29 miliard korun. Proto byla v dalších letech podpora výstavby nových solárních elektráren zastavena a na jejich majitele byla uvalena dodatečně tzv. solární daň a další dodatečná opatření. To vedlo k úplnému útlumu jejich další výstavby, ačkoliv tato technologie pak zaznamenala obrovský technologický pokrok a náklady spadly o 90 procent.

"Dnes sice ještě úplně nevidíme světlo na konci tunelu, ale už se rozednívá, malé a střední instalace se rozvíjejí, proti předchozímu roku se nové kapacity navýšily o 100 procent, technologie nadále zlevňuje. Doufejme, že s přispěním státu, nejen finančním, ale i legislativním a osvětou, k rozvoji dojde a bude násobně urychlen," uvedl v debatě Hospodářských novin a týdeníku Ekonom na téma Budoucnost fotovoltaiky Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Přesto fotovoltaických instalací nyní přibývají jen desítky megawattů ročně, ne po stovkách či tisících jako v okolních zemích EU. "Provozní podpora nově postavených fotovoltaických elektráren byla totiž ukončena v roce 2015, kdy instalovaný výkon 'solárů' dosáhl cíle stanoveného v Národním akčním plánu pro obnovitelné zdroje," vysvětlil náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Od té doby byly tomuto oboru poskytovány jen investiční dotace.

Možná bude peněz z unie nadbytek

Investiční dotace do fotovoltaiky se nyní násobně zvýší, a to díky Modernizačnímu fondu EU, který má pomoci chudším členským zemím splnit unijní klimatické cíle. Ministerstvo životního prostředí už rozjelo předvýzvu k Modernizačnímu fondu, kde se bude rozdělovat minimálně 150 miliard korun z výnosu prodeje emisních povolenek. Přišlo přes 10 tisíc žádostí, především právě na podporu výstavby fotovoltaických elektráren. Podle Blahoslava Němečka, partnera týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky v regionu střední a jihovýchodní Evropy firmy EY ČR, je připravena řada velkých projektů v této oblasti. "Možná že těch peněz bude takový nadbytek, že bude problém je efektivně alokovat," podotkl Němeček.

Podle Marka Langa, člena představenstva Svazu moderní energetiky, má fotovoltaika v Česku velký potenciál rozvoje, větší, než dnes tuzemsko předpokládá. "Počítá se s tím, že v příštích 10 letech vzroste instalovaný výkon ze současných dvou na čtyři gigawatty. Svaz moderní energetiky se společností Deloitte loni představil studii, podle níž by potenciál fotovoltaických elektráren, jakožto nejlevnějšího OZE, mohl být dokonce až na úrovni devíti gigawattů," uvedl Lang.

Soláry by se měly obejít bez dotací

V Evropě obnovitelné zdroje dostávají vesměs provozní podporu formou aukcí. Česko jde hlavně cestou investiční podpory. Podle investorů ale tato podpora nezajišťuje dostatečnou jistotu, může zdražit financování ze strany bank. Je způsob podpory pro rozvoj solární energetiky klíčový?

"Každý z těch systémů má své výhody a nevýhody. Mně osobně jsou sympatičtější provozní podpory formou aukcí, protože to subjekt stimuluje k trvalému rozvíjení projektu," řekl Blahoslav Němeček s tím, že tuzemsko má zastaralou legislativu, proto nemůže zatím využívat nyní běžně všude využívaný systém aukcí na nákup energie z OZE.

Institut aukcí pro všechny OZE zavádí zákon o podporovaných zdrojích energie, který začne brzy projednávat sněmovna, ale s jednou výjimkou a tou jsou právě solární elektrárny. Neděla to vysvětluje tím, že fotovoltaické elektrárny budou mít možnost získat až 60 miliard korun z Modernizačního fondu formou investičních dotací, zatímco jiné zdroje budou mít tuto možnost omezenou. Stát má proto nadbytek peněz na investiční dotace, ale nedostatek peněz na provozní podpory. Podle Neděly by fotovoltaika v aukcích mohla vytlačit jiné, méně konkurenceschopné obnovitelné zdroje.

Podle Marka Langa by však právě aukce umožnily rovné podmínky pro všechny technologie. "To, že stát v zákonu o podporovaných zdrojích energie vyřadil z mechanismu aukcí fotovoltaiku, je projevem iracionality a stát se tím střílí do vlastní nohy. Kdyby se soláry objevily v systému aukcí, ještě to neznamená, že by vytlačovaly ostatní zdroje. Složení energetického mixu se může řídit pomocí následných prováděcích vyhlášek k zákonu," je přesvědčen Lang. Fotovoltaiku by z aukcí nevylučoval ani Němeček. Podle Neděly by se však fotovoltaika brzy měla obejít bez jakýchkoliv dotací, nejpozději v roce 2025.

Chalupa pak poukázal na další vážný problém v zákonu o podporovaných zdrojích energie. "Hrozí nerovný přístup k jednotlivým technologiím. Návrh novely zákona počítá s tím, že takzvané vnitřní výnosové procento neboli povolená míra zisku, která určuje výši veřejné podpory, bude pro různé obnovitelné zdroje rozdílná. U solárů je to jen 6,3 procenta, nejméně ze všech obnovitelných zdrojů."

Podle Langa by povolená ziskovost měla být nastavena jednotně, případná nadměrná podpora pro soláry by pak mohla být korigována další solární daní. Tato návratnost však podle něj nestačí na splácení bankovních úvěrů a vedla by ke krachu tisíce projektů.

Partnerem debaty byla společnost SLASH Public Relations