Jak se neuštvat a přitom tady být pro děti, které podporu rodičů potřebují více než kdy dříve

Je to čím dál tíživější. Děti přestávají bavit věci, které je dříve bavily, začínají být apatické při on-line výuce a často se jim nechce už ani mluvit. Vládní opatření dolehla nejvíce právě na děti a dospívající. Odstřihla je od školy, kamarádů, koníčků, prvních milostných vztahů… Do toho ale rodiče musí zvládat práci a chod domácnosti. "Měli bychom držet v rodině hierarchii. Rodič má být ten, kdo pomáhá dítěti orientovat se ve světě a kdo je mu oporou. Ne ten, kdo ho zatahuje do svých nejistot," říká psycholožka a členka iniciativy Sníh Zuzana Masopustová. Zároveň ale dodává, že není v ničím zájmu, aby se rodič uštval. Je podle ní důležité ukázat dítěti autentický zájem. "Je zbytečné dítě zahlcovat vysvětleními, proč to nejde, stačí zůstat u toho, že přiznáme, že to nejde a že víme, že to vůči němu není fér, ale jinak to teď nedokážeme zařídit. I jen toto přiznání může na dítě působit dost léčivě," vysvětluje Masopustová s tím, že dítě někdy nepotřebuje, abychom mu všechny jeho potřeby a žádosti naplnili, ale abychom alespoň vnímali, že je má, a nepřesvědčovali ho, že se nemá cítit ukřivděně, když se ukřivděně cítí.