Když se po listopadu 1989 poprvé objevily debaty na téma možného vstupu tehdejšího Československa do NATO a EU, nebyly jen výrazem ambice naplnit heslo "návrat do Evropy" přidružením ke společenství západních demokratických zemí, ale také velmi pragmatickým krokem k zajištění bezpečnosti státu v nově vzniklém bezpečnostním vakuu ve střední a východní Evropě. Tento cíl se naplnil 12. března 1999 naším vstupem do NATO.

Tehdy se mi to ale zdálo jako velmi vzdálený a téměř nereálný sen Václava Havla. Až s odstupem let jsem docenil, že nešlo o žádné snění, ale velmi racionální vizi, kterou navíc Václav Havel přiblížil realitě svou nespornou reputací v celém západním světě a zejména v USA. Naši ambici jsme začali naplňovat konkrétním obsahem hned od počátku 90. let. Naši nedávní protivníci nám naplno otevřeli své dveře a velkoryse nabídli pomoc v mnoha směrech, včetně vzdělávání. Spolu s pozdějšími spojenci se první naši vojáci v novodobé historii zúčastnili zahraniční mise v operaci Pouštní bouře na osvobození Kuvajtu.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se