Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
je zřejmé, že se nacházíme přibližně uprostřed období hlubokého stesku po živém umění. Jasnozřiví prognostici by nám mohli nabídnout zhruba tyto možnosti vývoje: buď už umění nikdy neuvidíme jinak než virtuálně, nebo uvidíme jen umění, které si sami nakoupíme, a konečně poslední možností je, že se vše vrátí do starých kolejí a galerie budou stejně prázdné jako dříve.
Stáhněte si přílohu v PDF
Dalo by se říci, že opravdu nastala nejvhodnější chvíle investovat do umění. Aukční prodej svižně pokračuje on-line; investice do umění je na jedné straně výhodná, na druhé straně i aktuálně tak nějak etická (podporující). Navíc je jisté, že stávající modely uměleckého provozu se budou měnit. Privátní finanční zdroje se stanou pro kulturu primárními a soukromé sbírky budou nepostradatelné pro vytváření kontextu jakékoli výstavy i dlouhodobé expozice.
Je také možné, že generace formující se na distanční výuce v prostředí rodiny, kde dospělí přišli o práci, se nerozhodne pro umělecké školy. Tvůrcem umění bude napříště už jen umělá inteligence.
Jisté je, že pandemie změní periodizaci uměleckých trendů na před a po. Umění z doby před pandemií začne být vzácné a jeho cena bude patrně stoupat. Bude nám připomínat čas nevinnosti.
Nyní je ale především období podpory. Jak lze umělcům i institucím pomáhat, nám přiblíží někteří experti od nás i ze zahraničí.
Hezké nadějeplné čtení!
Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Investice do umění.
