Evropská zemědělská politika se mění. Dotace získají ti, kdo budou pečovat o přírodu

České zemědělství je závislé na dotacích z rozpočtu Evropské unie. Ročně přiteče tuzemským agrárníkům zhruba 22 miliard korun v tzv. přímých platbách. Pokud z nich chtějí zemědělci čerpat, stačí vyplnit formuláře, dodržovat alespoň základní pravidla určená unií a českými úřady a připravit se na možné kontroly. Další miliardy mohou získat na investice, například na nákup traktoru nebo modernizaci stájí.

Pravidla pro získání dotací z evropských fondů se ale brzy změní. Důvodem je reforma společné zemědělské politiky EU, kterou evropští zákonodárci právě dotahují do konce. Hotová by mohla být už zhruba v polovině letošního roku, nová pravidla ale začnou platit až od roku 2023. Evropské země totiž potřebují čas, aby se na reformu mohly připravit. „Nyní jsme ve dvouletém přechodném období,“ přiblížil proces reformy tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Zemědělská politika zezelená

Společná zemědělská politika byla dlouho kritizována za to, že není dostatečně ekologická. Vytýká jí to i Evropská agentura pro životní prostředí, podle níž se intenzivní zemědělství podílí na úbytku živočišných druhů a degradaci půdy. To by se však mohlo v následujících letech změnit. Podle ministerstva zemědělství je záměr nové evropské agrární politiky jasný − chce vytvořit systém, v němž by příroda, výroba potravin a biologická rozmanitost byly ve větší rovnováze.

Dotace by podle nové legislativy měly směřovat zejména k těm zemědělcům, kteří hospodaří ekologicky. Kdo nebude plnit alespoň základní ekologické požadavky, na dotace nedosáhne vůbec. Podle nových pravidel budou muset zemědělci nechávat alespoň pět procent pozemků ležet ladem a chránit tak půdu před erozí. Budou také muset častěji střídat pěstované plodiny.

Větší důraz na ochranu životního prostředí se má týkat i živočišné výroby. Farmáři by měli zajistit svým chovům dobré životní podmínky a omezit na minimum používání antibiotik v krmivech pro hospodářská zvířata. Antibiotika v zemědělství jsou ostře sledovaná už delší dobu. Jejich nadměrné užívání u dobytka může vést k tomu, že se jejich stopy začnou objevovat i v mase určeném pro lidskou spotřebu.

Povinnosti nejsou jediným způsobem, jak chce EU zajistit lepší ochranu přírody. Zemědělci, kteří budou pro přírodu dělat něco navíc, získají vyšší motivační dotace. Bonus by měli dostat farmáři za rozšíření prostoru pro zvířata, za šetrné hospodaření s vodou a za další udržitelné praktiky.

Méně pesticidů, více ekologických farem

Zemědělská produkce se dnes neobejde bez chemických postřiků, které chrání rostliny před chorobami nebo plevelem. Nadměrné využívání pesticidů spolu s rozšiřováním lánů polí a nedostatkem remízků, stromů a dalších krajinných prvků ale vedou k tomu, že zemědělská pole se stávají pro živočichy nehostinným prostředím. Platí to jak pro včely, čmeláky a motýly, tak pro ptáky nebo drobné savce.

„Už téměř 20 let organizujeme sčítání ptáků v Evropě. Výsledky publikujeme v mezinárodních vědeckých časopisech, předáváme úřadům a politikům, seznamujeme s nimi veřejnost. Každoročně vidíme stejný neutěšený obraz toho, jak ptáci vázaní na zemědělskou krajinu ubývají. Přišli jsme o miliony skřivanů či koroptví. A víme, že hlavním viníkem je intenzivní zemědělství,“ upozornil Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.

Evropská unie se chce v následujících letech zaměřit na vytváření krajinných prvků, které mohou sloužit jako útočiště pro živočichy, i na nebezpečné chemické látky. Do roku 2030 by se podle Bruselu mělo snížit používání pesticidů v zemědělství o 50 procent, u chemických hnojiv o pětinu. Podle ministerstva zemědělství patří Česko ve snižování chemických přípravků k evropským premiantům. „Česko patří mezi trojici států EU, s Irskem a Portugalskem, kde nejvíce klesá spotřeba přípravků na ochranu rostlin,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí ministerstva zemědělství.

Prim by mělo začít hrát ekologické zemědělství, které by podle strategie Evropské komise mělo do konce dekády zabírat čtvrtinu zemědělské půdy v EU. Česko by ani s tímto úkolem nemělo mít problém, ekologických farem v tuzemsku neustále přibývá. Nyní se ekologicky hospodaří na více než 15 procentech zemědělské půdy v Česku.

Zemědělci se nových opatření obávají

Čeští zemědělci jsou z reformy rozpačití. „Bohužel v dojednávaných pravidlech společné zemědělské politiky příliš pozitivních kroků nevidíme. Zatímco stále stoupají požadavky na zemědělce, klesá úhrada za zvýšené náklady splněné s plněním nových pravidel,“ řekl Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu.

Zemědělci si podle něj sice uvědomují, že ochrana životního prostředí a klimatu je důležitá a potřebná, obávají se však nákladů s tím spojených. Narůst by podle nich mohla i administrativa spojená s vyřizováním dotací nebo kontrolami. „Dodnes nebyla zpracována dopadová studie navrhovaných opatření, takže dosud nikdo ani netuší, co vše bude nutné udělat, jaké budou náklady a jaké přínosy,“ dodal Pícha.

Nejistotu spojenou s novou zemědělskou politikou sdílí také Asociace soukromého zemědělství. Ta na rozdíl od Zemědělského svazu reprezentuje drobné farmy rodinného rázu. Rodinné farmy sice environmentální opatření podporují, nedokážou ale odhadnout, jaké dopady bude mít na jejich hospodaření. „Na větší propojení dotací s udržitelným hospodařením se v nové zemědělské politice určitě zaměřit musíme, nesmíme ale zatížit evropské, a tedy ani české zemědělce tak, že nebudou schopni vyrábět cenově dostupné potraviny pro své zákazníky. Zákazníci by si rychle našli náhradu v podobě levnějších dovážených potravin ze zemí, které mají úplně jiné ekologické standardy než my,“ potvrdila obavy zemědělců poslankyně Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS).

Konec masivního dotování holdingů

Asociaci soukromého zemědělství se naopak zamlouvá, že EU chce v následujících letech více podporovat rodinné podniky. Velké agrární holdingy by měly být naopak v čerpání evropských dotací omezeny. Evropská legislativa limitující platby pro velké podniky sice nebyla finálně schválena, čeští poslanci Evropského parlamentu však doufají, že se tzv. zastropování podaří prosadit.

Europoslanci už mají v otázce omezení dotací jasno. EU by podle nich měla hlídat, kolik dotací získávají jednotlivé farmy, a v případě nadměrných částek jim financování z evropských fondů stopnout. Podle poslanců Evropského parlamentu by k tomu unie měla přistoupit v případě, že farma inkasuje více než 13,6 milionu korun ročně.

„Věřím, že si Evropský parlament podrží svou pozici s povinným zastropováním a neustoupí. Českému zemědělství by to prospělo více než většina ostatních opatření,“ uvedla na dotaz redakce Vrecionová, jež je členkou europarlamentního zemědělského výboru.

Otázkou zůstává, jak se k evropské zemědělské politice postaví úřady v jednotlivých státech. V rámci reformované politiky budou muset členské země posílat do Bruselu tzv. národní strategické plány. V dokumentech by měly nastínit, jak hodlají evropské dotace využívat. Česko na svém strategickém plánu v současné době pracuje, jeho aktuální podoba ale zatím není veřejná. Už nyní se však ozývá kritika, a to z řad rodinných farem.

„Ve strategickém plánu jsem rodinné farmy vůbec nenašel,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. V interním dokumentu ministerstva z října 2020, sloužícím jako podklad pro přípravu plánu, jsou rodinné farmy skutečně zmíněny jen okrajově, a to v souvislosti s navyšováním dotací pro mladé zemědělce.

Evropská unie na podpoře drobných zemědělských podniků trvá. Slibuje si od toho nejen malebnější a zdravější krajinu či živé venkovské oblasti, ale také zkrácení dodavatelských řetězců. Nyní potraviny i hospodářská zvířata putují tisíce kilometrů po evropském kontinentu. „Mezi lety 2009 a 2017 se počet zvířat převážených napříč unií zvýšil o 19 procent, z 1,25 miliardy na 1,49 miliardy,“ informoval evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Brusel ve svých plánech zdůrazňuje, že lidé by měli při nákupu potravin nehledět jen na cenu a volit spíše regionální farmářské produkty. Zájem spotřebitelů o kvalitní lokální potraviny totiž může farmáře podpořit mnohem více než zemědělské dotace.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zemědělství a lesnictví.