Češi se učí topit modernějšími technologiemi, chtějí dýchat lepší vzduch

Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.

Zlepšit kvalitu svého ovzduší a snížit škodlivé emise musí Česko nejen podle ekologických organizací, ale také veřejnosti. Podle loňského průzkumu agentury STEM souhlasí se snižováním emisí 87 procent Čechů. Pokud chtějí lidé s tímto problémem pomoci, mohou začít rovnou u sebe doma. Jedním z hlavních zdrojů škodlivých emisí jsou totiž domácí kotle.

„Velmi závažným problémem kvality ovzduší v Česku je benzo(a)pyren, který navyšuje individuální celoživotní riziko vzniku nádorového onemocnění. Zcela převažujícím zdrojem emisí tohoto uhlovodíku je vytápění domácností,“ vysvětlují experti z CENIA, české informační agentury životního prostředí. Tvrzení odborníků podtrhuje i statistika − v roce 2018 byla domácí topeniště zodpovědná za 98,9 procenta emisí tohoto karcinogenu.

Domácnosti mohou přispět ke snížení emisí benzo(a)pyrenu a dalších nebezpečných látek zejména tím, že si pořídí vhodný vytápěcí systém − například vymění uhelný kotel za kombinaci solárního panelu s tepelným čerpadlem. Snížení emisí se pak podle agentury CENIA projeví i na stavu ovzduší.

Škodliviny v českém ovzduší

Někdo potřebuje 22 stupňů, jiným stačí míň

Investice do nového vytápění však není pro řadu lidí finančně snadná, s výměnou topenišť jim proto pomáhají tzv. kotlíkové dotace − hlavní trumf ministerstva životního prostředí v boji proti neekologickému vytápění domácností.

„V rámci kotlíkových dotací bylo od roku 2015 vyměněno 79 220 kotlů na pevná paliva za 8,69 miliardy korun,“ přibližuje tempo výměny kotlů mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. Spolu s výměnou kotlů se podle dat ministerstva snižují i koncentrace škodlivin v ovzduší. Jak ale Charvát podotýká, zlepšování kvality ovzduší je důsledkem celé řady opatření.

„V případě lokálních topenišť hrají velmi významnou roli meteorologické podmínky, především rozptylové podmínky a teplota v zimním období,“ doplnil mluvčí. Chladnější zimy pochopitelně znamenají vyšší spotřebu tepla a s ním i vyšší objem emisí v ovzduší. Mírnější zimy, které nastaly například v letech 2018 a 2019, naopak přinášejí českému nebi úlevu.

Významným faktorem jsou podle expertů z CENIA i individuální potřeby lidí. Zatímco někteří potřebují pro zajištění své tepelné pohody alespoň 22 °C, jiní si vystačí i s nižšími teplotami. Spotřebu tepla ovlivňuje i větrání. Další faktory jsou spíše technické − od kvality oken přes úspornost využívaných spotřebičů až po zateplení budov.

Tuzemsko je na dobré cestě, musí ale přidat

Přestože Češi za posledních šest let vyměnili téměř 80 tisíc kotlů za ekologičtější varianty, struktura vytápění domácností se mění pomalým tempem. „V roce 2019 topilo pevnými palivy 15,9 procenta domácností, přičemž jejich podíl klesá jen velmi pomalu. V roce 2001 činil tento podíl 19,3 procenta,“ uvádí CENIA s tím, že kategorii pevných paliv nyní vévodí zejména uhlí a dřevo.

Ministerstvo životního prostředí proto hodlá v poskytování dotací na výměnu kotlů nadále pokračovat. Rozhodnutí si pochvalují i ochránci životního prostředí. „Kotlíkové dotace byly postupně zlepšeny na základě připomínek ekologických organizací a nyní fungují efektivně. Je potřeba jen dotační systém udržet a postupně zakázat všechny kotle na uhlí,“ podotýká Daniel Vondrouš, ředitel asociace Zelený kruh, která sdružuje 88 nevládních ekologických organizací působících v Česku.

Česku přispívá na kotlíkové dotace významnou měrou Evropská unie prostřednictvím svých strukturálních fondů. „Celkem bylo na kotlíkové dotace v programovém období 2014−2020 vyhrazeno 10,147 miliardy korun z prostředků EU,“ upřesňuje mluvčí ministerstva životního prostředí.

Dalších 1,5 miliardy korun šlo do domácností skrze program Nová zelená úsporám, který podobně jako kotlíkové dotace umožňuje lidem získat příspěvek na ekologičtější vytápění. Program je financován z výnosů z dražeb emisních povolenek. Energetické firmy vypouštějící emise díky tomuto systému v podstatě přispívají na výměnu kotlů v českých domácnostech.

Zájem o dotace roste

Organizace věnující se moderním způsobům vytápění a výroby elektřiny potvrzují, že zájem domácností o dotace roste. Celkový počet žádostí v Nové zelené úsporám i v kotlíkových dotacích totiž za poslední tři roky narostl z 20 tisíc na 66 tisíc, tedy na více než trojnásobek. Upozornila na to Komora obnovitelných zdrojů energie.

Největší zájem mají Češi o dotace na fotovoltaické panely a tepelná čerpadla, díky kterým mohou elektřinu vyrobenou ze solárních panelů přeměnit na teplo. Zájem roste také o moderní kotle na biomasu, ve kterých se topí kusovým dřevem, štěpkou, peletami nebo briketami.

V následujících letech by měla unie na výměnu kotlů opět přispívat. Zatím je jasné, že na kotlíkové dotace půjde mezi lety 2021 a 2027 alespoň 5,5 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí je chce směrovat zejména k nízkopříjmovým domácnostem. Pokračovat bude i druhý program zaměřený na domácnosti, tedy Nová zelená úsporám. Rozpočet by mohl dosahovat zhruba devíti miliard korun, o přesné částce nyní Česko vyjednává s Evropskou komisí.