Kdo je z městské rodiny a jeho prarodiče se narodili v meziválečném období, určitě slyšel vzpomínky, jak se celá rodina včetně dětí, psů a koček v květnu sebrala a odjela na letní byt. Do města se pak vracela na konci září. Vesnické školy s „letními dětmi“ počítaly, stejně jako místní prodejny potravin či pohostinská zařízení.
Nešlo vůbec o zábavu bohatých. Letní byt byl většinou pronajatá místnost či dvě v domku v okolí města. Majitelé vesnických nemovitostí si tak přivydělávali a lidé z města měli přístup k čerstvému vzduchu. S výjimkou velmi bohatých lidí tehdy nikoho nenapadlo, že k prázdninovému pobytu je nutné vlastnictví nemovitosti.
Válka, vyhnání Němců a komunistický převrat všechno změnily. Bohatí o své letní byty přišli, tisíců chalup a domů se nedobrovolně vzdali jejich němečtí vlastníci. Letní byty v tom starém smyslu slova přestaly existovat, protože kdo měl větší dům, z rozhodnutí lidové komise získal nechtěného podnájemníka natrvalo. Letní i zimní pronájmy a podnájmy skončily.
Velké množství prázdných chalup za takřka nulovou cenu ale nezůstalo ležet ladem. Vedle luxusních domů, o které se často podělili pohlaváři a spřátelené celebrity, zde zbylo dost i na ostatní. Kombinace nízké ceny a hlavně malé možnosti odjet kamkoliv jinam udělala z Čechů národ chalupářů.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
