Bidenova zkouška Íránem: jak se dohodnout s ajatolláhy a přitom neukázat slabost

Výraznějších rozdílů mezi zahraniční politikou bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho nástupce Joea Bidena překvapivě není mnoho. Jsou ale poměrně zásadní. Biden nabízí ruku ke spolupráci spojencům po celém světě, chce využít mezinárodních institucí a Ameriku neizolovat. To je zásadně jiná globální strategie. A pak jsou tu jednotlivé dílčí problémy, kde Biden volí jiný styl, ale cíl zůstává stejný – s jednou výjimkou, kterou je vztah k Íránu.

Ve Vídni v úterý začala jednání, při nichž sice Íránci odmítají sedět v jedné místnosti s Američany, ale která by mohla za pár týdnů znamenat nějakým způsobem návrat k dohodě z roku 2015, pro niž se vžila zkratka JCPOA (Joint Comprehensive Plan of Action, Společný komplexní akční plán). Tehdy znamenala, že Írán výměnou za zrušení sankcí a ekonomickou spolupráci se Západem nebude tak rychle usilovat o vývoj jaderných zbraní. Od této dohody, v níž hrají roli i Evropská unie, Rusko, Čína a Velká Británie jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN, Spojené státy za Trumpa odstoupily a naopak vůči Teheránu zavedly ještě přísnější sankce. Írán se pak na podmínky dohody vykašlal. Nyní je podle všeho opět na cestě získat jadernou zbraň včetně rakety, která by ji donesla například do Izraele, jenž něco takového považuje za životní hrozbu.