K prodeji čoček a brýlí se Jaromír Kijonka dostal díky manželce, která stojí za Zásilkovnou. Firma Alensa má rekordní obrat

On-line prodejce kontaktních čoček a brýlí Alensa je jedním z českých e-shopů, který uspěl i v cizině. Ze skladu v Jindřichově Hradci obsluhuje firma pět milionů zákazníků po celé Evropě a stala se jedním z nejvýznamnějších hráčů v regionu. Loni Alensa dosáhla na rekordní obrat 1,7 miliardy korun, i když trh s kontaktními čočkami, kterých firma prodává nejvíce, poklesl.

"Mezi lety 2019 a 2020 nám vyrostl obrat kolem 25 procent. Je možné, že nám pandemie koronaviru pomůže do budoucna, zvýší se asi počet lidí, kteří budou nakupovat čočky na internetu,“ míní Jaromír Kijonka, spoluzakladatel a spolumajitel Alensy. V rozhovoru také říká, jak se jeho styl řízení firmy liší od stylu jeho manželky, podnikatelky Simony Kijonkové, která stojí za velkou logistickou společností Zásilkovna.

HN: Pokud vím, tak vy nejste vystudovaný optometrista. Jak jste se dostal k prodeji kontaktních čoček a brýlí na internetu? 

Úplně náhodou, přes manželku, tehdy přítelkyni. Potřebovala kontaktní čočky. A tehdy, bylo to v roce 2004, krátce poté, co jsme vstoupili do EU, to fungovalo tak, že člověk přišel do optiky, objednal si čočky, zaplatil zálohu a za týden přišel, doplatil čočky a odnesl si je. Já jsem tu optiku, kde manželka čočky nakupovala, měl blíž k práci, tak mě poprosila, abych jí tam zašel a vyřídil to. Mně se do toho moc nechtělo, bylo špatné počasí, tak jsem se podíval na internet. V té době byly v Česku dva e-shopy s čočkami a ty, které kupovala manželka, měli skladem a za lepší cenu než v optice, i s dopravou. Pak mi to nedalo, začal jsem pátrat po tom, kolik stojí čočky v cizině, a zjistil jsem, že v USA jsou o polovinu levnější než na českém e-shopu. Tak jsem si myslel, že pojedu do Ameriky, nakoupím tisíc kusů čoček, budu mít slevu a bude to super byznys. Ale nebylo to tak jednoduché, z Ameriky se tolik čoček vyvézt nedá, protože k tomu už je potřeba souhlas výrobce. Tak jsem se začal dívat po EU a našel jsem německého optika, který byl ochotný mi čočky dodávat. Nákupní ceny nebyly takové, jako v Americe, ale celkem to šlo. Úplně jsem tomu ale nevěřil, přišlo mi to riskantní, tak jsem oslovil kamaráda a postupně jsme to rozjeli společně.