Nové pasivní domy na starých osvědčených místech

V Česku se rozrůstají projekty, kde je klíčovým heslem dostupné bydlení. Obce se snaží, aby se nevylidňovaly a obyvatelům se tam příjemně žilo. Pro projektanty a architekty jde o výzvy, kdy se musí často popasovat s charakterem původní budovy, lokality a obyvatel.

Dostupné bydlení často vzniká tam, kde dříve již stávaly staré budovy. Přesně tak vznikl projekt architektů ze Čtyřstěnu, kteří na místě bývalé truhlárny v Bílovicích nad Svitavou u Brna využili již zastavěnou plochu. Starosta Vítějevsi na Svitavsku Petr Havlíček zase skupuje staré domy a přestavuje je k bydlení. "Funguje to," říká.

"Jsme jednou z mála obcí, které se nevylidňují, ale kde lidé naopak přibývají," pochvaluje si starosta Vítějevsi Petr Havlíček. Před devatenácti lety, kdy byl do funkce zvolen poprvé, tam žilo zhruba 380 lidí, dnes je to přibližně 450 obyvatel. Vítějeves má v současné době 26 obecních bytů, přičemž dalších šest se jich staví.

S výstavbou dostupného obecního bydlení tam začali před několika lety, kdy bylo postaveno šest designově pěkných a zároveň praktických domů po čtyřech bytových jednotkách. "Všechny jsou trvale obsazené a pořád máme žádosti lidí, kteří čekají, až se nějaký uvolní. Někteří mladí nájemníci si totiž staví vlastní bydlení, poté bude obecní byt sloužit dalším," uvádí starosta. Žádné zvláštní zacházení s byty, protože jsou nízkoenergetické, není třeba. Jen se musí hodně větrat, aby se někde neusadila plíseň.

Domky poblíž sportovního hřiště a v zeleni projektovali architekti z Moravské Třebové. Na jejich výstavbu tehdy v obci získali dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. Jedním z projektantů domů byl Bohdan Král. "Jsou to klasické stavby. To, že vyšly levně, je dáno způsobem dodavatele, postupem investora a díky dotacím," uvedl.

Ve Vítějevsi se snaží dál. "Nedávno jsme koupili starší větší objekt v centru obce a za 12 milionů korun ho přestavěli na šest bytových jednotek − čtyři menší garsonky a dva větší byty kolem 60 metrů čtverečních. Dotace od ministerstva pro místní rozvoj činila 90 procent. Do konce roku by mělo být hotovo," říká starosta a dodává, že v plenkách je ještě projekt na dalších 49 bytů.

V Bílovicích nad Svitavou architekti nechtěli vybudovat bytovku, rozhodli se pro jednotlivé domy na společné podnoži. Nejde tak o nabubřelý monoblok.

Foto: archiv společnosti Čtyřstěn

Na pavlačích se tvoří sousedské vztahy

Architekti ze společnosti Čtyřstěn by rádi nabourali předsudek, že levné bydlení musí být horší a nezaslouží si takovou péči. "I ten nejběžnější dům není žádnou levnou záležitostí. Snažíme se svou prací ukázat, že rozdíl mezi dobrým a špatným domem není v ceně, ale v návrhu. Pokud mu věnujete potřebnou péči, energie se vám mnohokrát vrátí," říká architekt Tomáš Págo.

V Bílovicích nad Svitavou se jemu a kolegům Karlu Kubzovi a Milanu Jojovi podařilo na místě staré truhlárny realizovat jednoduché, hezké, praktické a levné bydlení. Použité materiály jsou zcela běžné, zdivo z cihelných bloků, kontaktní zateplovací systém, dřevěný krov s nadkrokevní izolací, betonové stropy, plastová okna. "Vše je doplněno kovářsky grafitovými zámečnickými prvky zábradlí, stříšky u vstupů, branky a brány vyplněny modřínovými nehoblovanými latěmi bez nátěru," říká Págo.

Od vedení obce dostali architekti volnost. Cítili potřebu dodržet měřítko menších vesnických domků, charakteristickou rostlou strukturu okolní zástavby, sedlové střechy často s viditelným štítem. "To nás přivedlo na myšlenku nedělat bytovku, ale jednotlivé rodinné domy na společné podnoži. Navíc jsme je otočili štíty do ulice, což celému souboru dodalo na dynamice a svěžesti. Není to nabubřelý monoblok, velká stavba, ale drobné rodinné domky," vysvětluje.

Zajímavé a pro architekty velmi důležité bylo podle jeho slov vytvoření vlastních, samostatných vstupů z polosoukromé pavlače. "Pavlač je sice součástí veřejného uličního prostoru, ale slouží pouze místním obyvatelům. Má tvořit místo, kde se sousedé potkají, když odchází nebo přichází domů, pozdraví se, prohodí pár slov, aby vytvořili komunitu, nikoli anonymní prostředí," říká Págo.

Perforací stěny do garáží se architekti vyhnuli drahé vzduchotechnice, bylo to levnější a zároveň je to i zajímavý architektonický motiv. "Trochu netradiční je skladba střechy s nadkrokevní tepelnou izolací a hlavně použití hydroizolační fólie jako pohledové střešní krytiny na šikmé střeše. To vzniklo jednak z nutnosti šetřit investiční náklady, jednak kvůli spolehlivosti a funkčnosti detailů v úžlabích," uvádí.

Z původní staré truhlárny architekti zachovali motiv pavlače s hlavními vstupy do bytů. "A vlastně celá půdorysná plocha prakticky kopíruje původní půdorys, včetně zdůrazněné hmoty na nároží (vystrčení posledního domu, pozn. red.)," doplňuje architekt.

V Bílovicích nad Svitavou architekti nechtěli vybudovat bytovku, rozhodli se pro jednotlivé domy na společné podnoži. Nejde tak o nabubřelý monoblok.

Foto: archiv společnosti Čtyřstěn

Stavba 4/2021

Stáhněte si přílohu v PDF

Výstavba pasivních domů je investice

Hezké sociální, respektive dostupné, byty lze vidět u rakouských sousedů. Kupříkladu v Lodenarealu nacházejícím se v tyrolském Innsbrucku. Balkonky u pasivních domů, kde se výrazně ušetří za energie, jsou vyrobeny z tkaniny a ekoplastu. Jejich stavba včetně energeticky úsporných systémů je asi o dvacet procent dražší než u jiných domů, přičemž investice se během let vrátí.

Domy se vyznačují především centrálně řízeným větráním a těsností, aby neunikalo teplo. Topí se ze 60 procent peletami, z 24 procent solárními panely a ze 16 procent plynem. Tím pouze měsíc v roce, při největších mrazech. Tamní nájemníci zaplatí méně než polovinu toho, co by vydali v jiných bytech. Malebné bytové domy s balkonky, na nichž jsou vyobrazené květiny, ladí s Alpami i zelení kolem. U domků je sportovní hřiště, atrakce pro děti, v domě garáže pro kola i auta.