Cloud se stává přirozenou součástí firemní infrastruktury

Období pionýrských projektů cloud computingu skončilo. Jeho výhody a úskalí již není třeba představovat. Cloudový model se ale neustále vyvíjí a na většinu změn musí reagovat dodavatelé i uživatelé.

Cloud computing přestal být módním trendem, stal se samozřejmou součástí moderního technologického světa. Evropa v jeho implementaci mírně zaostává za Spojenými státy. Ne vždy jde ale o projev konzervativního přístupu. V EU panují rozdílné podmínky, které mají dopad i na praktický rozvoj cloudových služeb. Jde například o roli národních států, nesčetné kulturní a jazykové rozdíly, odlišnou technologickou a infrastrukturní vyspělost, politické ambice v technologické oblasti nebo o poměrně komplikovaný regulatorní rámec.

Cloud v tuzemsku

Podle aktuální predikce společnosti IDC letos tuzemské výdaje na veřejné cloudové služby meziročně vzrostou bezmála o čtvrtinu. Vloni činily téměř jedenáct miliard korun. Model on-premise, v němž jsou informační a komunikační technologie provozovány obvykle interně a na vlastní infrastruktuře, má však v tuzemsku, alespoň z hlediska objemu výdajů, stále navrch. Růst investic do interních implementací se však podle analytiků pohybuje v jednotkách procent (7 % pro rok 2021), zatímco spotřeba veřejných cloudových služeb roste dvouciferně (23 %).

"Cloud se částečně stal prioritní volbou. Není sice vhodný úplně pro všechno, ale pro drtivou většinu modelů užití vhodný je," říká Vladimír Kroa, Associate Vice President ve společnosti IDC. Podle jejích průzkumů řadí podnikoví uživatelé mezi hlavní výhody snižování kapitálových výdajů, flexibilní platby za využití a jednoduchost a rychlost nasazení. Organizace, které nemají dostatek interních odborníků, často volí nabídky řízených cloudových služeb.

Nejrychleji roste odběr služeb veřejného cloudu v tuzemském zdravotnictví, veřejné správě, průmyslu, obchodu a finančních službách. Ve všech uvedených odvětvích podle informací společnosti IDC překračuje meziroční nárůst výdajů 20procentní hranici.

"Cloudový model se aktuálně stává rovnocennou volbou ve srovnání s on-premise prostředím. V Red Hatu zaznamenáváme zvýšený zájem o řízené služby," říká Zdenka van der Zwan, Channel manažerka pro ČR a SR ve společnosti Red Hat, a dodává: "Potvrzuje se, že cloud vnímá většina podniků i poskytovatelů jako nezbytnou součást své infrastruktury."

Opatrnější hodnocení situace na lokálním trhu podává Vratislav Břenek, Global Partners Business Manager ve společnosti VMware. Podle něho cloudový model prozatím není prioritní volbou podniků. "Věřím, že se tak stane v průběhu několika příštích let. Dopady na tuzemský IT průmysl tato změna myšlení mít bude a nemusí být nutně negativní. Jsem optimista a věřím, že cloud s sebou přinese nakonec vyšší efektivitu a vyšší odbornost lidí pracujících v IT, ať už na straně dodavatelů, nebo na straně zákazníků," myslí si Břenek.

V tuzemském odběru veřejných cloudových služeb v roce 2019 převládal model software jako služba (74,2 %), následovala infrastruktura jako služba (14,1 %) a platforma jako služba (11,7 %). Meziročně vzrostly výdaje na veřejné cloudové služby téměř o 29 procent. Dvouciferné tempo růstu si podle predikce společnosti IDC udrží minimálně do roku 2024. Zhruba jednou desetinou se na celkových cloudových výdajích podílí privátní varianta. Její růst dosahuje ve srovnání s veřejnou přibližně polovičního tempa.

Poměrně optimisticky komentuje aktuální vývoj na tuzemském trhu cloudových služeb Eduard Bartko, manažer divize Cloud Marketing ve společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko: "Trh postupně rozeznává výhody cloudových služeb, schopnost jejich integrace s místní infrastrukturou, jakožto i nové možnosti, které jsou dostupné často primárně právě prostřednictvím cloudu. Cloud se tak často stává první volbou při zavádění významných inovací, jako jsou například řešení postavená na prvcích umělé inteligence, řešení pokročilého zpracování dat s integrovanými prvky strojového učení, IoT řešení či řešení v oblasti bezpečnosti."

Cloudové trendy

V následujících letech nahradí více než 40 procent podniků na celém světě své zastaralé provozní modely cloudovými. Podle predikce analytiků společnosti IDC firmy od této změny očekávají zejména nárůst či zvýšení úrovně spolupráce a agility. Výsledkem mají být pochopitelně lepší obchodní výsledky.

"Poskytovatelé cloudových služeb reagují na situaci na trhu, kdy v nejistých časech, ve kterých se nacházíme, uživatelé ve zvýšené míře migrují do cloudových prostředí," komentuje nové trendy Vladimír Kroa ze společnosti IDC. "Nejde však o jednoznačný přechod do veřejného cloudu. Uživatelé migrují na hybridní architektury, které mohou zahrnovat cloud veřejný, privátní či multicloud. Takové prostředí však klade velké nároky na správu, proto poskytovatelé investují do softwarových nástrojů, které jim umožní zajistit konzistentní správu a výkon napříč různými platformami."

Cloudové predikce společnosti IDC letos hovoří také o zvyšující se potřebě přenositelných řešení v kategorii software jako služba (SaaS). Roste tlak na poskytovatele služeb, kteří budou nuceni zásadně změnit architekturu svých systémů. Podniky chtějí řešení SaaS umisťovat a provozovat v cloudech dle své vlastní volby.

"Na inovace a trendy v oblasti cloud computingu můžeme nahlížet z několika úhlů. Z pohledu zákazníků je zde stále zřetelný tlak na rychlejší vývoj a dodávky nových vlastností při současném snižování provozních nákladů. To je situace, ve které se nacházíme dlouhodobě. Novým trendem je pak podpora takzvaného hybridního cloudového modelu, kdy je možné některé cloudové služby provozovat v on-premise prostředí," doplňuje trendový přehled Zdenka van der Zwan ze společnosti Red Hat.

Podle letošních predikcí společnosti IDC pro oblast cloud computingu se v následujících letech organizace zaměří na modernizaci aplikací a datovou integraci napříč cloudovými sily. Pětina podniků pro řešení těchto výzev využije propojené cloudové architektury. Modernizace aplikací a jejich transformace v nativní cloudové se stane tématem pro polovinu stávajících uživatelů z řad podniků.

"V současnosti vidím na trhu, konkrétně u poskytovatelů cloudových služeb, kteří svá prostředí staví na našich technologiích, několik trendů," říká Vratislav Břenek ze společnosti VMware. "Prvním z nich jsou jednoznačně kontejnery (standardizované a přenositelné balíčky aplikací, pozn. red.). Druhý trend je prodávat svým klientům i to, co jsem se naučil při stavbě svého vlastního cloudu. Zejména při modernizaci aplikací se stává, že oddělení infrastruktury mluví jinou řečí než oddělení vývoje. Tento problém už má cloud provider vyřešen a disponuje prakticky zaměřeným překladovým slovníkem. Trendem se tedy stává nejen prodej cloudu jako takového, ale také využívání vlastních zkušeností v oblasti konzultační."

Už v letošním roce alokují podniky až 20 procent z nových výdajů na veřejné cloudové služby do oborově přizpůsobených řešení, která vyhovují specifickým požadavkům daného byznysu. Podle analytiků čeká odvětvovou specializaci bouřlivý rozvoj. "U naší cloudové platformy Azure probíhá rozvoj v desítkách oblastí. Příkladem jsou integrované nabídky cloudových řešení optimalizované pro specifická odvětví. Jde například o nedávno oznámené oborové cloudy pro finanční instituce, výrobní odvětví či pro neziskové organizace," říká Eduard Bartko z Microsoftu.

Náklady cloudu

"Dnes jsou už ekonomické vlastnosti cloud computingu považovány za nespornou výhodu," hovoří o nákladových benefitech veřejného cloud computingu Eduard Bartko z Microsoftu a pokračuje: "Výhody OPEX modelu (předvídatelných provozních nákladů, pozn. red.) v porovnání s modelem postaveným na kapitálových výdajích či možnost přesného škálování jsou těmi nejvíce oceňovanými. Zákazníkům nabízíme i další ekonomická zvýhodnění, jako je například možnost úspor při přenosu již zakoupených licencí vybraných řešení do prostředí Azure."

Velmi podobný pohled na ekonomiku veřejného cloud computingu přináší také Vladimír Kroa ze společnosti IDC: "Zkušenosti s cloud computingem ukazují, že snižuje kapitálové náklady spojené zejména s nákupem infrastruktury, jelikož ze svého principu umožňuje platbu dle aktuální spotřeby. Znamená to, že se dokáže elasticky přizpůsobit požadavkům na výpočetní výkon, je tudíž ideální pro prostředí s kolísavými, sezonními požadavky či pro krátkodobé účely. Na druhou stranu nasazení hybridních prostředí či multicloudů zvyšuje nároky na správu a integraci, což se musí promítnout do ceny."

Podle zjištění analytiků si organizace uvědomují problém plýtvání v oblasti pořizovaných veřejných cloudových služeb. V průměru jde o 15 procent jejich výdajů. Právě z tohoto důvodu chtějí v nejbližších letech zavést nástroje pro řízení cloudových nákladů a snížit jejich prostřednictvím plýtvání na polovinu.

Názorný komentář k nákladové stránce veřejného cloud computingu přidává Vratislav Břenek ze společnosti VMware: "Pokud hovoříme o veřejných cloudech, tak praktické pozorování ukazuje, že ne vždy je taková služba levnější. Situace se ale mění, když začneme oceňovat všechny vstupy. Například to, že bych sice mohl vybudovat datové centrum levněji se svými lidmi, pokud bych je ale měl k dispozici, pokud bych je uměl správně vést a pokud by měli správnou sadu znalostí a zkušeností. Kolik času bych potřeboval, aby se všechny výše uvedené věci staly? A jaká je cena za to, že uvedu svůj produkt na trh později? Takže obecně si myslím, že často neumíme skutečné náklady dobře spočítat.“

ICT revue 4/2021

Stáhněte si přílohu v PDF

Bezpečnost v cloudu

Otázka bezpečnosti veřejných cloudových služeb prošla v očích uživatelů velkou evolucí. Od potenciálně nebezpečného neznáma se postupně přesunula mezi prověřené jistoty. Podle predikcí analytiků společnosti IDC ale stále nemá cloud vyhráno ve všech oblastech. Pokud organizace zvažují přesun citlivých osobních dat do cloudových služeb, vyžadují detailní a striktní záruky bezpečnosti, a to i na velmi podrobné úrovni.

"Neustále z trhu vnímáme obavy z bezpečnosti v cloudu," říká Vratislav Břenek ze společnosti VMware. "Naším posláním je pomáhat zákazníkům v digitální transformaci tak, aby mohli provozovat jakoukoliv aplikaci, v jakémkoliv cloudu, na jakémkoliv zařízení, a to všechno nativně zabezpečeným způsobem. V praxi to znamená, že není nutné mít jen správné produkty, ale také správný návrh celého řešení. Věřím, že obava z bezpečnostních rizik v cloudu se zmírňuje, úplně ale nemizí."

Pochybnosti o bezpečnosti cloudových řešení vyvrací Vladimír Kroa ze společnosti IDC: "O nižším či nedostatečném zabezpečení cloudových služeb panovala mylná představa od počátků jejich poskytování. Zabezpečení velkých datových center je na špičkové úrovni, využívá nejmodernějších technologií, služeb špičkových odborníků a investic, kterým jednotliví uživatelé mohou je stěží konkurovat. To však neznamená, že cloud computing je bez výzev a že implementace jsou bezproblémové. V bezpečnosti zůstává otázkou suverenita citlivých dat, dodržování nařízení GDPR nebo geografické umístění dat."

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin ICT revue.