Datová centra kvetou ve stínu cloud computingu

Veřejné cloudové služby poskytované z globální sítě datových center zdánlivě působí jako hrozba pro lokální byznys provozovatelů komerčních datových center. Jejich zkušenosti ale ukazují, že tomu tak není.

Už více než deset let masivně roste popularita cloudových služeb. Mnozí poskytovatelé podnikového softwaru omezují své nabídky řešení pro model on-premise a lákají uživatele do multitenantních systémů (tedy sdílených více zákazníky) umístěných v hyperškálovatelných datových centrech. Jaké dopady má cloudová vlna na provozovatele komerčních datových center?

"Situace a struktura zákazníků se skutečně změnily. Dříve obvyklý postup, kdy zákazník začal nejdříve na službách datových center a pak je rozšířil o cloud nebo do něj migroval, už není typický. Není výjimkou, že zákazník fázi datového centra přeskočí a jde rovnou do cloudu," popisuje Miloš Mastník, obchodní ředitel společnosti České Radiokomunikace. Není to ale vždy pravidlem. Podle Mastníka je řada firem, které si chtějí provozovat virtualizační platformu plně nebo částečně samy. Takové firmy pak chtějí primárně spolehlivé datové centrum. "Samozřejmě s růstem poptávky po cloudových službách roste také počet firem, které je nabízejí. A ty potřebují pro své prostředí také spolehlivé datové centrum. Takže z pohledu datového centra jde o obměnu struktury zákazníků," vysvětluje Mastník.

Je zjevné, že cloud computing z datových center část klientely odvedl, ale jinou skupinu s jinými požadavky zase přivedl. "Naše datacentrum poskytuje jak tradiční kolokační služby, tak i cloudové služby, takže z hlediska datacentra k odlivu služeb nedochází. Řekněme spíše, že se mění skladba hardwaru ve prospěch cloudu. Klasické služby jako housing nebo dedikované servery zpomalily svůj růst, cloudové služby rostou rychlejším tempem," říká Erich Syrovátka, ředitel společnosti Internet CZ. Větší zákazníci podle něho nejčastěji využívají hybridní infrastrukturu, kdy ve většině případů svůj core business nechávají na fyzické infrastruktuře a cloud využívají zejména pro zálohování, vývoj nových projektů a aplikace využívané zaměstnanci přistupujícími z různých míst.

Do značné míry symbiotický vztah služeb datových center a cloud computingu potvrzuje také Tomáš Křešťák, ředitel pro fixní produkty ve společnosti O2: "Nevidíme, že by byl rozmach cloudů spojen s odlivem klientů, naopak. Často si klienti svoje vlastní cloudové aplikace dávají do komerčních datových center, takže se spíše jedná o změnu požadavků." Z pohledu telekomunikačního operátora jde podle něho o kombinaci dvou přístupů − centralizovanou část obsluhovanou z hyperškálovatelných datových center a paralelně fungující koncepty edge neboli okrajových datových center. Tento přístup využívají řešení, jako je virtualizace infrastruktury mobilní přístupové sítě, nebo jsou důsledkem požadavků na minimalizaci latence u implementací internetu věcí.

"V průběhu minulého roku se v souvislosti s dopady pandemie covidu-19 zvýšil tlak na zabezpečení a navýšení kapacit infrastruktury datových center k obsloužení nárůstu poptávky po službách. V současnosti budou poskytovatelé mnohem více pomáhat zákazníkům s optimálním rozložením a nastavením konkrétní aplikační zátěže mezi cloudová a in-house řešení. Právě řízení a správa hybridního cloudu, respektive multicloudu, patří mezi prioritní a aktuální témata," dodává Pavel Roland, Research Director ve společnosti IDC.

Trendy datových center a jejich služeb

"V obecné rovině sledujeme požadavek na budování modernizovaných datových center, to znamená automatizovaných, škálovatelných, softwarově definovaných a podporujících multicloudová prostředí," říká Libor Dvořák, Senior Research Analyst ve společnosti IDC. Registruje rovněž zvýšenou poptávku koncových zákazníku o řešení typu infrastruktura jako služba u lokálních provozovatelů datových center. "Nejčastějším argumentem pro využití jejich služeb je rychlá a přímá komunikace s člověkem, který problém vyřeší a mluví česky. Jde o benefit, který překonává i nižší ceny globálních poskytovatelů hyperškálovatelných datových center," říká Dvořák.

Zmiňovanou problematiku hybridních cloudů považuje za jeden z hlavních oborových trendů i Michal Koláček, manažer služeb digitální infrastruktury ve společnosti T-Mobile: "Současné dění v datacentrech ovlivňuje přesun firem k hybridní cloudové architektuře. Hybridní přístup přináší výhody vyšší kontroly citlivých dat na privátních serverech umístěných v datacentrech a expanzivního potenciálu veřejných cloudů."

Podle Miloše Mastníka z Českých Radiokomunikací v poslední době kromě fyzické a provozní bezpečnosti významně roste důraz na provozní efektivitu datových center. "Myslím, že tento aspekt začne stále více převažovat. Mezi našimi nejžádanějšími službami v poslední době jsou privátní datové sály. Jde nejen o bezpečnost, ale právě i o efektivitu. Zákazník si sám určuje provozní podmínky pro své technologie a může tam přímo pozitivně ovlivnit i své provozní náklady, které mohou být u větších řešení v desítkách tisíc korun měsíčně," vysvětluje Mastník.

Velký důraz na celkovou efektivitu v zabírané ploše a v oblasti spotřeby elektrické energie zdůrazňuje také Tomáš Křešťák z O2. "Výsledkem je koncentrace obrovského výkonu na menší zastavěné ploše, kterou je třeba efektivně napájet, popřípadě chladit," dodává.

Osud podnikových serveroven

Oslovení odborníci se v názoru na roli, postavení a význam tradičních podnikových datových center rozdělili přibližně do tří proudů. Zástupci jednoho je považují za zastaralá, druhého za více či méně trpěná a třetího za v mnoha případech stále opodstatněnou možnost či volbu.

"Éra vlastních serveroven skončila už asi před pěti lety. V dnešní době jde o přežitek, minimálně mezi e-commerce a IT společnostmi. Tendence hostovat in-house zatím úplně nevymizela, může dávat smysl například u vlastních ICT systémů, ale jde spíše o raritu. U nových klientů se s tím, že by k nám přecházeli z vlastní serverovny, už několik let nesetkáváme," říká David Lintimer ze společnosti vshosting.

Na postupné snižování významu podnikových datových center upozorňuje také Miloš Mastník z Českých Radiokomunikací. Počet firem, které stále trvají na vlastní infrastruktuře, se podle něho prokazatelně snižuje. Spíše než o jednotlivé firmy jde o celé obory. "Příkladem mohou být banky. Diskuse o přesunutí IT do komerčního datového centra byla před deseti lety téměř nemyslitelná. V současnosti už tam většina bank je. S růstem náročnosti na informační systémy a se stále větším důrazem na on-line dostupnost roste logicky náročnost na provoz datových center. Zákazníci tak dříve nebo později dojdou do bodu, kdy se to vlastními silami nevyplatí," uvádí Mastník.

Současná pandemická situace a s ní spojené požadavky například na práci z domova odhalují slabá místa podnikových serveroven. "Limitem in-house řešení je právě omezená škálovatelnost výpočetního výkonu v denních špičkách, dostupnost kvalitních služeb konektivity a často chybějící geografická redundance (nadbytek zdrojů pro případ výpadku, pozn. red.)," dodává Michal Koláček z T-Mobilu.

Do značné míry opačný pohled na budoucnost podnikových datových center a serveroven však předkládá Pavel Roland z IDC: "I přes rostoucí popularitu cloudu a aktuální růst poptávky po cloudových službách hyperškálovatelných datových center je stále z našich průzkumů vidět, že vlastní infrastruktura či datová centra mají klíčové a nenahraditelné postavení mezi organizacemi pro určité typy aplikační zátěže. A pravděpodobně se to nezmění ani do budoucna. Veškeré typy aplikační zátěže lze dnes obsloužit v prostředí veřejného cloudu, nicméně bude záležet na strategii každé organizace, které typy úloh se rozhodne držet ve vlastním datovém centru a které zmigruje do veřejného cloudu.“

ICT revue 4/2021

Stáhněte si přílohu v PDF

Energetické zdroje a nároky

Cloudový boom rapidně zvýšil počet, výkonnost a také energetické nároky datových center. Jejich provozovatelé se nezřídka chlubí většími či menšími úspěchy, kterých v environmentální oblasti dosáhly. Jak si vedou tuzemští hráči?

"Energie je v oboru datacenter obrovským tématem − jen naše datacentrum jí spotřebuje asi jako malé sídliště. Bohužel podle našich kalkulací v současné době na první pohled ekologické varianty typu využití odpadního tepla pro vytápění nedávají ekonomický, ale ani ekologický smysl. Ve výsledku by se totiž na podobné řešení spotřebovalo ještě více energie," říká David Lintimer ze společnosti vshosting. Za lepší cestu považuje například zvyšování efektivity chlazení či technologický pokrok ve výkonu serverů, které umožní snížit celkovou spotřebu energie.

Příklad využití moderních technologií pro energeticky efektivnější provoz datového centra uvádí Michal Koláček ze společnosti T-Mobile: "Pro chlazení v jednom z našich datacenter využíváváme nepřímý freecooling se skrápěním výměníku pomocí dešťové vody. Tu zachytáváme na ploše osmi tisíc metrů čtverečních a je uchovávána v podzemní nádrži o objemu 1600 metrů krychlových."

Měli by provozovatelé datových center řešit obnovitelné zdroje energie? "To je určitě správná otázka a odpověď je jednoznačně ano. Provozovatelé velkých datových center dbají na snížení uhlíkové stopy a k tomu využívají obnovitelné zdroje energie, jako například sluneční, vodní, větrnou či geotermální. Mohou totiž argumentovat, že tím vlastně snižují uhlíkovou stopu svým klientům," shrnuje marketingové přínosy Pavel Roland ze společnosti IDC.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin ICT revue.