Útok na zboží, nevýhra, viróza. TOP 10 nejlepších českých politických eufemismů

„Nebyl to státní terorismus, ale útok na zboží.“ Výrok Andreje Babiše, který měl zlehčit událost, kdy přičiněním ruských agentů explodoval muniční areál ve Vrběticích, se zapíše do zlatého fondu politických eufemismů. Je přibližně na úrovni slavného komuniké TASS, který v roce 1983 poté, co sovětská stíhačka sestřelila korejský civilní Boeing s 269 lidmi na palubě, oznámil, že „došlo k přerušení letu stroje“. I když se Babiš pod tlakem veřejného mínění nakonec omluvil, je to dobrá příležitost připomenout si, že ve vymýšlení eufemismů za účelem zlehčení vlastních průšvihů jsme opravdu dobří. Tady je hitparáda těch nejlepších kousků z posledních let, které se v součtu dají číst vlastně jako komplexní metafora Česka. 

„Byly to oběti dopravních nehod.“ Komunista Stanislav Grospič se nedávno pokoušel obhájit neobhajitelný postoj, že okupace Československa v srpnu 1968 nebyla okupací. Zašel přitom ještě dál než jeho soudruzi, když prohlásil, že lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, nepadli za oběť agresi, ale silničnímu provozu. To vám takhle jede ruský tank po chodníku, vy nedáváte pozor, tak se nemůžete divit, že je po vás, že jo. Bylo to moc i na ÚV KSČM, Grospič se musel omluvit.

„Bylo to nevítězství.“ Václav Klaus v roce 2002 potupně prohrál volby s Vladimírem Špidlou. ODS po čtyřech letech  „opoziční smlouvy“ – což je mimochodem také hezký eufemismus pro skrytou koalici – ztratila šest procent na ČSSD. Klaus, jsa neschopen vyrovnat se s debaklem, začal používat eufemismus, „nevítězství“, který postupně zlidověl v údernější podobě „nevýhra“. Mimochodem z podobné kategorie je i termín Jiřího Paroubka, který se po faktické prohře s Mirkem Topolánkem v roce 2006 prohlásil za „druhého vítěze voleb“. Klausovsko-paroubkovská sebereflexe, to je opravdu něco.