Pavel by se měl dohodnout s Babišem, aby na něj podal žalobu. O vlivu prezidenta na jmenování ministrů by bylo jednou provždy jasno

Je jen jedna věc, která může být horší než špatná pravidla: Nejasná pravidla. Hezky se to dá ukázat na dopravních předpisech. Asi by bylo na silnicích dost krušno, kdyby přednost zprava platila jen někdy, a to v závislosti na tom, jak situaci zrovna interpretují účastníci provozu. Nebo takové zákony: Jak by to asi vypadalo, kdyby platily jen někdy a jen pro někoho v závislosti na tom, co si kdo vydupe?

Kupodivu to, co je absolutně jasné jinde, v politice nevnímáme. A nejasnost pravidel, která nutně vede k chaosu, z nějakých záhadných důvodů tiše akceptujeme.

Hezkým příkladem je konstantně probíhající spor, jestli prezident může, nebo nemůže odmítnout ministra, kterého mu navrhne premiér. Pokaždé, když ke konfliktní situaci dojde (třeba když Miloš Zeman odmítal jmenovat některé sociálnědemokratické ministry nebo když nyní Petr Pavel odmítá jmenovat ministrem Filipa Turka) se rozjedou spory, jestli je to možné a co že vlastně ústavodárci větou „prezident jmenuje ministry na návrh premiéra“ mysleli. Češi se rázem promění v národ ústavních právníků a do krve se hádají, přičemž „verdikty“ se samozřejmě odvíjí od toho, komu kdo zrovna fandí.