Za jeden z klíčových nástrojů proti šíření koronaviru považuje epidemiolog Petr Smejkal kvalitní testování. Vláda na něj podle lékaře měla vsadit už dávno. „Během pandemie jsme nejen ztratili spoustu lidských životů, ale také jsme utratili násobně víc peněz, než kdybychom na to bývali šli jinak, sofistikovaně. Investice do testů prostě přišla pozdě,“ myslí si Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES). Tým expertů z různých oborů od března radí ministerstvu zdravotnictví.

HN: Jak je podle vás a MeSES potřeba přistoupit k rozvolnění, aby se neopakovaly scénáře z loňska, kdy se v létě a před Vánoci restrikce zmírnily a pak přišly ještě silnější vlny nákazy?

Rozvolnění před Vánoci jsme moc nepochopili. V lednu se zanedbala detekce britské mutace a pak se všichni divili, co se to děje. Proto teď zdůrazňujeme, že je nutné se na to dívat z více stran. Na detekci mutací už je národní strategie, ale problémem jsou peníze. Zadruhé se chceme dívat na číslo incidence (počet nových případů nákazy za určité období – pozn. red.) Většina západních zemí si ho stanovuje jako základní vodítko. Dřív jsem měl pocit, že jsme se dívali na naplněnost JIP a vždy jsme se nějak uchlácholili, že když ještě máme volná lůžka v nemocnicích, tak snad nemusíme příliš obávat. Rozvolňovat by se nemělo, dokud nedosáhneme incidence 100 případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní a rozvolňování by mělo být postupné.  Něco se uvolní a nějakou dobu - 10 až 14 dní - se musí čekat, jestli náhodou nezačne incidence stoupat. 

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se