Per aspera ad astra. Cesta konstruktéra Sergeje Koroljova z gulagu do vesmíru

Ležel ve vojenském stanu, vypadala mu polovina zubů a strašně ho bolela čelist, kterou mu před pár týdny přerazil sadistický dozorce. Jen matně rozeznával siluetu jednoho ze spoluvězňů, který spolupracoval s bachaři, jak na něj ukázal a řekl postavě vedle něj: „To je Korol, jeden z vašich politických. Ten už nevstane.“ Psal se rok 1939 a otrhaný stan stál nedaleko města Magadan na ruském Dálném východě v jednom z nejobávanějších lágrů gulagu. „Věřil jsem, že nemůžu umřít, protože toho musím ještě tolik udělat,“ řekl o mnoho desetiletí později tehdy umírající vězeň jednomu svému příteli. Jeho jméno bylo Sergej Koroljov a byl tím, kdo zkonstruoval raketu, která přesně před šedesáti lety vynesla do vesmíru prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Až do jeho smrti v roce 1966 široká veřejnost neznala jeho jméno. V oficiálních zprávách byl označován jen jako GK, glavnyj konstrukter, tedy hlavní konstruktér. Zemřel právě na následky té zlomené čelisti.