Možnost volby by ve zdravotnictví neměla být jen prázdná fráze

Vytrvalost a opravdovost − to radí začínajícím podnikatelům zakladatel, majitel a výkonný ředitel společnosti Pears Health Cyber v České republice Vladimír Finsterle. Již dvacet let se snaží o to, aby možnost volby nebyla ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu jen fráze. Pomocí odbornosti, technologií a entuziasmu ji tento farmaceut inovátor se svými spolupracovníky nabízí nejen lékařům, ale i pacientům či lidem, kteří dbají na prevenci.

HN: Co chcete sdělit vaší vizí, že půjde-li o zdraví, každý bude mít možnost volby?

Pokud má být člověk svobodný i v péči o své zdraví, musí mít ke svým rozhodnutím minimálně dostatek informací. A proto k tomu v Lékárna.cz zákazníkům poskytujeme relevantní informace. Uvedu příklad. Když naši klienti chtějí řešit třeba svou alergii, mají možnost si vybrat formu pomoci − využít odborné články na Lékárna.cz, projít samotestováním, aby zjistili, jak závažná jejich alergie je, nebo se formou chatu, e-mailu či telefonátu poradit s lékárníkem, který je i na internetové lékárně dosažitelný a skutečně existující. A to vše v čase, který vyhovuje jim, protože ne vždy se třeba zaměstnaným lidem podaří dostat do lékárny v běžné otevírací době. Pak jsou právě pro ně on-line technologie velkým pomocníkem.

Pro handicapované nebo seniory také může být lékárna daleko, i když je třeba jen přes ulici. A myslím, že i doba covidová ukázala, že v životě nastávají situace, nebo i dlouhá období, kdy nechceme nebo nemůžeme jít tam, kam bychom zajít chtěli či potřebovali. Lékárna.cz má otevřeno čtyřiadvacet hodin denně sedm dnů v týdnu, kdy ji může kdokoli navštívit, projít si informace a koupit si jakýkoliv volně prodejný lék nebo cokoli jiného, co pro svoje zdraví potřebuje. Svoboda volby však zatím zcela nefunguje v případě léků na předpis.

HN: Co s tím?

Jsme v tomto oboru aktivní už více než dvacet let a můžeme tak poskytnout maximum informací z praxe lidem, kteří o nastavení pravidel rozhodují. Popsat, kdy pacienti komunikují s on-line lékárnou, jaké typy informací vyžadují, jestli je pro ně důležitá cena doplatku za lék, samotného medikamentu či rychlost jeho dodání.

HN: Jak možnosti kontaktu s lékárníky využívají pacienti?

Moderní lékárenství, to není jen prodej krabiček s léky, ale především služba lidem. Proto jsme v Lékárna.cz dali dohromady tým lékárníků, pro něž jsou technologie běžnou součástí života a umí s jejich pomocí pacientovi poskytnout kvalitní odbornou lékárenskou podporu. A tenhle tým dnes mají naši zákazníci neustále "po ruce". Stokrát větší zájem o službu odborného poradenství ukázal, že to má smysl. Jsme připraveni i na další výzvy dnešní doby − rozvoj telemedicíny i telefarmacie.

HN: Provozujete první elektronickou univerzitu pro odborné pracovníky ve zdravotnictví EUNI.cz, už od roku 2006 umožňujete celoživotní vzdělávání on-line. Jaký je o univerzitu zájem?

Vzdělává se u nás skoro 50 procent lékařů z celé České republiky, a právě ve vzdělávání nyní zažíváme obrovský boom. Před pandemií jsme obvyklé konference a osobní setkávání s kolegy doplňovali on-line na našich platformách aktuálními tématy. Covid-19 to ale změnil. Ukázal, že 90 procent informací může být předáváno on-line a lékaři si pak mohou vybírat konference s vysokou přidanou hodnotou a příležitostí potkat se s kolegy.

Konference v České republice jsou dnes streamované, informace z nich dostupné ze záznamu a lékaři si na webináře a virtuální konference zvykli. A jestli před covidem přišlo na fyzický seminář 100 nebo 200 lidí, dnes jich na on-line přijde nejméně dvojnásobek. Není to jen díky technologii, ale i významně větším možnostem nástrojů, grafiky i speakerů.

HN: Vaše společnost se věnuje i projektům, které pomáhají pacientům vyrovnat se s onemocněním. Můžete je přiblížit?

Někteří naši spolupracovníci rozvíjejí projekty, které využívají moderní technologie a před lety byly víceméně vizionářské. Dnes se už stávají součástí našich životů nebo nemocí. V angličtině se tomu říká "koučování v nemoci". Jde o pomoc lidem, kteří jsou konfrontováni s určitou diagnózou, ale mají problém s disciplínou, což jejich léčbu může významně ovlivňovat a komplikovat. Vyvíjíme různé typy aplikací, které jim pomáhají dodržovat správnou terapii, nepřerušovat léčbu, zaznamenávat vše důležité pro pozdější návštěvu lékaře.

HN: Tedy určitý prvek lidskosti v technologickém světě…

Přesně. Lidskost prostřednictvím technologií a odbornosti. Pro nás technologie opravdu není hlavní diferenciátor. Vracím se opět k volbě, která pomáhá člověku.

HN: Co všechno vaše aplikace nabízejí?

Realizovali jsme například aplikaci pro roztroušenou sklerózu, která hlídá, že střídáte místa vpichu, kontinuálně vyhodnocujete symptomy, vytváříte si deníček, který můžete poslat lékaři do jeho systému, on se na vás připraví a návštěva v ordinaci je efektivní. Připomínkovače a dávkovače léků jsou doplňkem aplikace. Zajímavá je i aplikace Migréna Kompas, kterou jsme realizovali loni v srpnu a dosud byla stažena 2500krát a eviduje 16 tisíc záznamů. Zatím je ze všech nejrozsáhlejší a kromě podpory pro dodržování vhodné léčby obsahuje i další podpůrné moduly, například deník migrén. Uvažujeme i o motivačním programu pro změny v životosprávě (konkrétně pravidelná strava, spánek, pohyb) a náš vývojář nosí v hlavě myšlenku zapojit do aplikace i změny tlaku dle předpovědi počasí.

Díky kalkulátorům rizik dokážeme odhalit, které nejběžnější nemoci ohrožují obyvatele různých zemí.

HN: Nabízíte například i aplikaci určenou diabetikům?

Cukrovka je pro nás priorita, vnímáme ji jako pandemii 21. století. U diabetiků druhého typu, která bývá způsobena životním stylem, je prokázáno, že preventivními zásahy − tedy tím, co jíme a jak se pohybujeme − můžeme odložit nutnost nasazení inzulínu. A právě v tom může aplikace výrazně pomáhat.

HN: Slouží některá z vašich aplikací k tomu, aby člověk mohl kontrolovat prevenci?

Asi před osmi lety jsme rozjeli sestavu moderních testů zdraví, tedy aplikací, které v několika světových jazycích monitorují rizika nejběžnějších onemocnění prakticky pro celý svět. Jsou volně ke stažení, na rozdíl od koučovacích aplikací, které jsou v rukách lékařů a člověk se k nim dostává, až když onemocní. Kalkulátory rizik vyhodnocují rizika infarktu, melanomu, erektilní dysfunkce, cukrovky a demence. Osm let sbíráme striktně anonymizovaná data, a pokud nám zákazníci poskytnou souhlas, víme, jaká rizika ohrožují Američany nebo Angličany, kde víc trpí depresemi… Data můžeme poskytnout zdravotním pojišťovnám určitých zemí pro prioritizaci jejich preventivních programů.

HN: Na čem novém nyní pracujete?

Například na vývoji distančního měření tělesné teploty, která je coby hodnota podceňovaná, přitom její rychlý vzestup může indikovat závažný zdravotní problém.

HN: Z vašich slov cítím, že telemedicína je široký pojem, který může v důsledku ulevit i nemocnicím…

Vize distančních nemocnic funguje úspěšně v Izraeli a mně už nějaký čas leží v hlavě. Dnes je člověk v akutním stavu převezen do nemocnice, kde ho zdravotníci obvykle během několika dnů "srovnají", ale on tam musí často ležet ještě další dny.

Pokud by ale existovaly distanční nástroje pro měření základních funkcí plus ad hoc domácí péče, pacient by v některých případech mohl po dvou třech dnech odejít domů. Snížil by se tak nápor na lůžka.

Samozřejmě by to ale nemohlo fungovat vždy a neznamenalo by to, že by byl domů propuštěn člověk ihned po operaci například slepého střeva.

HN: Letos v březnu jste získal ocenění Podnikatel roku 2020 Pardubického kraje. Byl jste nazván farmaceutem inovátorem...

Cena se váže k Pardubickému kraji, kde v Chrudimi sídlí Lékárna.cz a pracuje asi 80 procent zaměstnanců firmy. Svým spolupracovníkům jsem řekl, že je to jejich cena, a oni z ní mají radost. I já si jí cením, protože to nebyla cena politická ani přehlídka popularity, ale v porotě byli podnikatelé.

Když jsem ji přebíral, ptali se mě na doporučení pro začínající podnikatele. Vzešly z toho dvě myšlenky − vytrvalost a opravdovost. Ne vše se totiž daří, a pokud vy i vaši spolupracovníci víte, proč to děláte, rychle to pochopí i zákazníci.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.