Sdílení dat docení pacienti hlavně v situacích ohrožujících jejich život

Když se v pátek 23. dubna probouzeli obyvatelé izraelského Tel Avivu do nového rána, ještě nevěděli, jaký úspěch se zemi den předtím podařil. Minulý čtvrtek totiž ve Státu Izrael nikdo nezemřel na covid-19, což bylo poprvé od loňského června. Výraznou měrou k tomu přispěla rychlost, se kterou v zemi proti covidu očkují. Více než polovina obyvatel Izraele starších šestnácti let už dostala obě dávky očkování. Za skvěle fungujícím systémem stojí rozsáhlá digitalizace zdravotnictví, která proběhla dávno před začátkem pandemie. Díky ní se podařilo rychle kontaktovat část veřejnosti nejvíc ohroženou nemocí a co nejdřív ji vakcinovat.

Elektronizace dat ve zdravotnictví se chystá i v Česku, a ačkoli se o ní hovoří už od roku 2013, návrh zákona vláda schválila teprve letos v polovině února a jeho výslednou podobu nyní ladí ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Cílem projektu eHealth je vznik jednotného systému, který propojí tři dosud fungující kmenové registry − registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů. Pokud se v budoucnu projekt eHealth podaří dotáhnout do konce, v praxi to bude fungovat tak, že lékař získá informace o pacientovi během chvíle doslova na jedno kliknutí v počítači. K potřebným datům bude mít přístup i záchranná služba, která při příjezdu k pacientovi může jednoduše a rychle zjistit, s jakými zdravotními problémy se dotyčný potýká, a podle toho zvolit ten nejvhodnější postup. "Plošné sdílení dat je nezbytné i pro omezení opakovaných a duplicitních vyšetření, pro značně rychlejší a kvalitnější komunikaci s pacientem, který například nebude nucen při každé návštěvě lékaře opakovat svou rodinnou anamnézu, výčet všech alergií, chronických chorob, s nimiž se léčí, a podobně. Znalost takovýchto informací přitom může být zcela klíčová v život ohrožujících situacích," vysvětluje přínos eHealth bývalý ministr zdravotnictví a poslanec Adam Vojtěch (za ANO).

Vyšší efektivita i úspora času

Elektronizace zdravotnictví je úzce spojená také s rozvojem telemedicíny, která má primárně umožnit sledování chronicky nemocných na dálku. "Pacient tak nemusí osobně docházet na pravidelná vyšetření, ale za pomoci moderních technologií odesílá data o svém zdravotním stavu ošetřujícímu lékaři, který po jejich pečlivém vyhodnocení nastaví odpovídající léčbu. To povede nejen k vyšší efektivitě léčby, ale také k úspoře času na obou stranách," přibližuje Vojtěch další přínos elektronizace.

Podaří-li se projekt eHealth dotáhnout do zdárného konce, lékař získá důležité informace o pacientovi na jedno kliknutí v počítači.

Jak funguje léčba na dálku, si lékaři vyzkoušeli zcela neplánovaně právě kvůli již zmiňované pandemii koronaviru. Takřka ze dne na den museli omezit chod ordinací, aby se sami nenakazili a zároveň zamezili dalšímu šíření nemoci mezi pacienty. Ti tak svým lékařům volali nebo si s nimi dopisovali po e-mailu. "Takový stav ale není do budoucna udržitelný. Prakticky neustále nám v ordinaci zvoní telefony a do toho chodí od pacientů i ke stovce zpráv denně. Za takových podmínek není možné pracovat. Až pandemie opadne, je nutné se vrátit k běžnějšímu provozu," říká Ivo Procházka, šéf jihomoravského Sdružení praktických lékařů.

Odborníci ze zdravotnictví se na konferenci pod názvem Lifmat 2021 shodli, že právě telemedicína může v budoucnu snížit počet návštěv pacientů u lékaře až o polovinu. Největší potenciál má v oblasti péče o diabetiky, rychle se rozvíjí také v akutní kardiologii, a to hlavně v takzvané kardiorehabilitaci. "Tady si lze představit využití telemedicíny i s pomocí běžně dostupných aplikací se zapojením nelékařů, například fyzioterapeutů, nutričních terapeutů a psychologů," dodává Vladimír Tuka z II. interní kliniky − kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zároveň ale odborníci vyzývají ke střízlivému přístupu k telemedicíně. "Hraje pouze pomocnou roli a občas se její význam přeceňuje," podotýká Cyril Mucha z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK.

O inovace se v tomto směru snaží i města. Například Praha před čtyřmi lety spustila pilotní projekt s názvem eHealth − metropolitní systém tísňové a zdravotní péče. Zaměřen byl na osoby, které jsou ze zdravotního hlediska trvale vystaveny riziku a často bývají ve svém domácím prostředí osamoceny. V případě, že se ocitnou ve skutečně kritické situaci, mělo by se jim dostat takřka okamžité odborné pomoci. Do projektu se zapojili nejen praktičtí lékaři napříč celým hlavním městem, ale také pražská Ústřední vojenská nemocnice či Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. "V praxi to vypadalo tak, že pacient dostal elektronický náramek, pomocí něhož si mohl pouhým zmáčknutím SOS tlačítka přivolat pomoc, když se jeho zdravotní stav zhoršil. Zařízení také dokáže například detekovat pád člověka a automaticky spustit alarm. Právě tyto dva typy alarmů byly v rámci projektu těmi vůbec nejčastějšími," uvedl pražský primátor a lékař Zdeněk Hřib (Piráti).

Ochrana dat a zabezpečení nemocnic

Právě Piráti dlouhodobě kritizují stát, že v elektronizaci zdravotnictví zaspal. Předseda podvýboru pro e-government Ondřej Profant (Piráti) nedávno doslova prohlásil, že máme obrovský technologický dluh z minulosti, který se v nynější kritické době projevuje naplno. "Elektronizace zdravotnictví je roky odkládaná, stát nemá v pořádku základní zdravotnické registry. Dlouhodobě je podceňována ochrana osobních údajů klientů. Přísná omezení práce s daty, vztahující se na firmy, nejsou ve zdravotnictví vymáhána, přitom zdravotní data patří k těm vůbec nejcitlivějším," nešetří Profant kritikou. Ministerstvo zdravotnictví ale ubezpečuje, že udělá maximum pro to, aby k úniku dat nedošlo.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.