Když se dívám na svou rodnou zem, mám pocit neurčitého dluhu. Jedná se asi o sedm miliard“, suše konstatuje v kresleném vtipu Vladimíra Jiránka postava pozorující krajinu s kouřícími komíny. Skvělý karikaturista na konci osmdesátých let několika slovy vystihl všeobecný pocit ze stavu československé ekonomiky i životního prostředí, pro dnešek je však zajímavá i zvolená číslovka. V době, kdy státní dluh už počítáme v bilionech, si už nepředstavíme, jak ohromnou a představivosti běžného člověka se vymykající částku představovala v roce 1989 miliarda korun. Natož dolarů. Přitom ještě větší sumu půjčilo Československo Sovětskému svazu právě v té době. A co hůř, převod peněz proběhl v období, kdy už v naší zemi nevládl Adamec, ale Čalfa a ministerstvo financí neřídil komunistický aparátčík Stejskal, nýbrž reformní dravec Klaus.

Určitě nepřekvapí, že si Sověti na komunistickém Československu půjčku odpovídající podle oficiálního kurzu uplatněného při pozdějším jednání o dluhu 1,3 miliardy amerických dolarů vymohli. Normalizační skvadra, která tou dobou vládla už dvě desetiletí, Moskvě nikdy neoponovala a národní zájmy byly tím posledním, co ji motivovalo. Šokující je ale odhalení učiněná HN a Aktuálně spolupráci s protikorupční organizací Růžový panter (nyní Observation post), že cesty, jak Sovětům peníze poslat, našlo federální ministerstvo financí v době, kdy už vláda vypadla „starokomunistům“ z ruky.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se