Čeští ministři ignorují schůzky v rámci EU. Přitom prohlašují, že tam chtějí hájit české zájmy

Politici v Česku opakují, že v Evropské unii chtějí co nejlépe hájit české zájmy. Schůzek, kde k tomu mají příležitost, se ale ministři vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) ve většině případů vůbec nezúčastnili. Mají zdaleka nejhorší docházku ze všech zemí, které v příštích dvou letech čeká předsedání unii – vedle Česka jde o Slovinsko, Francii a Švédsko. Vyplývá to z analýzy, kterou pro projekt České zájmy v EU vypracovala výzkumná organizace Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Ta spočítala účast Babišových ministrů na schůzkách Rady EU, v rámci níž se scházejí ministři podle toho, o jaké téma se jedná – tedy například ministři financí, vnitra, spravedlnosti či školství. Z 97 schůzek, které se za poslední rok uskutečnily, ať už fyzicky, nebo on-line, jich Češi ignorovali víc než polovinu – byli přítomni jen ve 40 případech. „Nejpilnější“ Švédové přitom chyběli jen 14krát.

Vůbec nejhorší jsou ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO) – nedostavili se ani na jedno jednání se svými protějšky ze států EU. Naopak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se účastnila všech schůzek. A to poté, co HN loni upozornily, že předtím ignorovala velkou většinu videokonferencí ministrů financí ohledně plánů na obnovu ekonomiky zasažené důsledky pandemie. Videokonference se v té době konaly pouze v angličtině bez možnosti tlumočení, což mohlo být jedním z důvodů jejích absencí.

„Češi mají často pocit, že v Evropské unii není náš hlas dostatečně slyšet a že o našich zájmech rozhodují úředníci ve vzdáleném Bruselu. Jednání Rady EU jsou přitom příležitostí, kdy se mohou jednotliví ministři vyjádřit, předkládat své návrhy a spoustu věcí ovlivnit,“ říká Vendula Karásková z AMO.

Na Radě EU se hlasuje o návrzích, které předkládá Evropská komise. Jde o vše od nových pravidel pro činnost bank, zrušení poplatků za používání mobilů v zahraničí či kvót na přijímání uprchlíků. V některých případech je nutná jednomyslnost, jindy stačí kvalifikovaná většina států EU. Schopný ministr a tým jeho země má prostor vyjednat si v návrzích, s nimiž nesouhlasí, změny.

Pokud se za členský stát nedostaví ministr, zastupuje ho náměstek či velvyslanec při unii. Politicky jde ale často o signál, že dané zemi na jednání tolik nezáleží – a snižuje to možnost, že se jí úspěšně podaří dojednat případné úpravy v předkládaných návrzích.

„Když české ministry evropská agenda nezajímá a nechávají ji na úřednících, sami se vzdávají svého hlasu v Evropě a možnosti ovlivnit a prodiskutovat návrhy, které se v konečném důsledku dotknou i českých občanů,“ upozornila Karásková.

Chabá docházka českých ministrů je nápadná také v souvislosti s tím, že už za rok bude Česko unii, tedy přesněji Radě EU, předsedat – Česko předsednictví převezme na šest měsíců od 1. července 2022. Ministři české vlády tedy budou řídit stovky unijních schůzek od těch na úrovni ministrů až po jednání řady pracovních skupin na úrovni úředníků z jednotlivých ministerstev.

Analýza docházky českých ministrů nezahrnuje premiéra Babiše, který se účastní Evropské rady, tedy schůzek premiérů či prezidentů států EU. Babiš se jich, stejně jako ostatní lídři členských zemí, účastní pravidelně – podle pravidel může členský stát na Evropské radě zastupovat jedině premiér či hlava státu, tedy v českém případě prezident. Jinak musí daná země požádat jinou, aby hájení jejích zájmů převzala. Ve výjimečných případech při Babišově absenci tak Česko zastupovali Slováci či Poláci.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors