Hodně, opravdu hodně moc se lídři členských států Severoatlantické aliance snažili v pondělí odpoledne ukázat, že NATO není ve stavu „mozkové smrti“, jak situaci mezi spojenci nazval před rokem a půl francouzský prezident Emmanuel Macron. Priority má každá země trochu jiné, ale v Bruselu byla vidět snaha působit jednotně a směrem k budoucnosti, jak ukazoval blikající letopočet 2030 na obřím multimediálním sloupu v hale nového sídla aliance, u něhož shromáždění politici začali společné zasedání. NATO chce a potřebuje vypracovat svoji strategickou koncepci právě s výhledem k tomuto datu.

Aliance se chce vyrovnat s novými výzvami, jak se říká v manažerském žargonu, problému, který se před vámi objevil a vy tápete, jak ho vyřešit. V případě NATO je to vlastně hlavně otázka, jak společně investovat do moderních technologií, které budou na bojištích čím dál důležitější a které zatím lépe zvládají soupeři, jako je Rusko nebo Čína. Za technologickým problémem se ovšem skrývá ten politický a společenský: mluvit navenek společnou řečí, tedy udržet politickou jednotu, nejdůležitější prvek odstrašení, který aliance hlavně vůči Rusku má.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se