Biden může pomoci Evropanům znovu najít cestu k Americe. Ale odpracovat si to musí na obou březích Atlantiku

Hodně, opravdu hodně moc se lídři členských států Severoatlantické aliance snažili v pondělí odpoledne ukázat, že NATO není ve stavu „mozkové smrti“, jak situaci mezi spojenci nazval před rokem a půl francouzský prezident Emmanuel Macron. Priority má každá země trochu jiné, ale v Bruselu byla vidět snaha působit jednotně a směrem k budoucnosti, jak ukazoval blikající letopočet 2030 na obřím multimediálním sloupu v hale nového sídla aliance, u něhož shromáždění politici začali společné zasedání. NATO chce a potřebuje vypracovat svoji strategickou koncepci právě s výhledem k tomuto datu.

Aliance se chce vyrovnat s novými výzvami, jak se říká v manažerském žargonu, problému, který se před vámi objevil a vy tápete, jak ho vyřešit. V případě NATO je to vlastně hlavně otázka, jak společně investovat do moderních technologií, které budou na bojištích čím dál důležitější a které zatím lépe zvládají soupeři, jako je Rusko nebo Čína. Za technologickým problémem se ovšem skrývá ten politický a společenský: mluvit navenek společnou řečí, tedy udržet politickou jednotu, nejdůležitější prvek odstrašení, který aliance hlavně vůči Rusku má.