Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by měl do roku 2035 skončit provoz naftových a benzinových automobilů po celém světě. Nahradit by je měla především vozidla na elektřinu. Česká republika má ale co dohánět, protože tuzemské silnice dnes brázdí jen několik tisíc takových vozidel.

O tom, který energetický zdroj bude v dopravě dominovat, se vedou zanícené spory, a to i mezi vědci samotnými. Ať již jde o názory na využití vodíku, plynu, bioplynu nebo právě elektřiny. Existují obavy, že elektrizační soustava nemůže zvládnout připojení stovek tisíc elektrických vozidel, s nimiž přijedou majitelé domů a zhruba ve stejnou dobu je „strčí“ do zásuvky. Jiní zase dokládají, že to zvládnout lze, a to zcela novým rozložením spotřeby elektřiny a nastavením motivace spotřebitelů prostřednictvím tarifů. Jak to ale udělat, aby se na sídlišti řidiči neprali o místa u stožárů veřejného osvětlení s nabíjecími zásuvkami a místa na noční nabíjení?

Další výhrady směřují k ekologičnosti elektromobility. Kolik elektřiny se na výrobu elektromobilu spotřebuje? A co teprve výroba baterií pro elektromobily − ta bez negativních vlivů na životní prostředí rozhodně není. Lze také očekávat problém s jejich likvidací či náročností recyklace.

Čas na změny

O detailech elektromobility je možné skutečně dlouze diskutovat a mnohé argumenty a výhrady jsou zcela pochopitelné. S odklonem od fosilní energie a paliv by se nejspíš muselo změnit mnohem více oblastí lidského života než jen to, na co budou auta jezdit…

Můžeme − a dokážeme − si představit, že lidé nebudou vlastnit automobily, už vůbec ne více automobilů pro jednu rodinu, jak je tomu dnes? Že se budou přemisťovat inovovanou veřejnou dopravou, případně automobily pouze sdílet, když je budou opravdu potřebovat? Těch změn by muselo nastat mnohem víc, a to i způsobem, který si dnes nejspíš ani neumíme představit.

Implementovat svět elektromobility do současného světa, aniž by došlo k významným celospolečenským změnám, asi opravdu není možné. Ale svět se změnit může, o tom už jsme se víckrát přesvědčili. I koronavirus ukázal, že během krátké doby se zcela změnil přístup mnoha lidí k jejich práci, že se obešli bez řady výrobků, méně cestovali, méně nakupovali, ke všemu mnohem více využívali digitální technologie.

Elektromobilita po Česku

Za  rok 2020 se v Česku zaregistrovalo 3262 elektromobilů a 1978 hybridů. Letos by se mohlo prodat kolem 6500 plně elektrických aut. To v porovnání se světem rozhodně není nikterak závratné číslo. Nabíjecích stanic sice přibývá, ale masové nabíjení není zcela vyřešeno, nemáme odpovídající legislativu, elektroauta jsou výrazně dražší než auta na „špinavá“ paliva a stát dosud poskytoval elektromobilitě jen malou podporu. To se ale má už brzy změnit.

Ještě loni se na pořízení nového elektromobilu či nabíjecí stanice dala získat dotace, v páté dotační výzvě bylo možné rozdělit 150 milionů korun, ovšem jen mimopražským firmám. Obdobná, šestá dotační výzva měla začít loni na podzim, ale kvůli epidemii koronaviru ministerstvo průmyslu a obchodu tento program zatím zrušilo. Takže běžní spotřebitelé si o podpoře na nákup elektromobilu, která v některých zemích EU činí zhruba devět tisíc eur, mohou jen nechat zdát. Nový dotační titul bude k dispozici nejspíš až v příštím roce.

Česko tak patří mezi země s nejmenším rozšířením elektromobilů v Evropě, kde to, přiznejme, ale také není o moc lepší. Průměrný podíl elektrovozů na celkovém počtu registrovaných aut v unii dosahuje jen 0,2 procenta. Nejlépe si vedou Rakousko, Dánsko a Švédsko s 0,6 procenta. Naopak Česko nebo Polsko mají těchto vozů méně než jednu desetinu procenta.

Květnová analýza České spořitelny o elektromobilitě v Česku a Evropě ukazuje, že největší podíl mají elektromobily tam, kde vlády dotují nákup nebo i provoz elektromobilu. Lídrem je v tomto ohledu Norsko, kde se loni prodalo více elektromobilů než aut s konvenčním pohonem. Jenže podpora je tam zároveň největší v Evropě.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

Kdy elektromobily zlevní?

Podle nové studie výzkumného oddělení investiční banky UBS by měly elektromobily výrazně zlevnit už během dvou let, k cenové paritě by mělo dojít v roce 2024. To znamená, že nebudou dražší než auta se spalovacím motorem. Výzkumníci se zaměřili především na baterie, protože ty činí minimálně čtvrtinu, ale spíše až téměř polovinu celkové ceny elektromobilu. Do roku 2022 se mají baterie vyrábět za méně než 100 dolarů za kilowatthodinu a náklady by měly klesnout asi o 1900 dolarů za auto.

Souběžně se rozvíjí výstavba nabíjecích stanic. ČEZ, který se nabíjení elektromobilů soustavně věnuje, oznámil výstavbu ultrarychlých stojanů o výkonu 150 kW a výš. Ty naplní baterie e-aut bezemisní energií během desítek minut. Nový zákaznický systém FUTUR/E/GO zákazníkům včas hlásí obsazené nebo nefunkční stanice a umožňuje snadnější správu účtů.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Energie.

Související