Přes agenturu bude ve firmách pracovat nejvýše desetina lidí, plánuje Maláčová. Zoufalé předvolební gesto, hodnotí to firmy

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce v Česku výrazně omezit agenturní zaměstnávání. V každé firmě by od příštího roku mohli agenturní pracovníci tvořit nejvýše deset procent celkového počtu zaměstnanců. Nové kvóty zavádí novela zákona o zaměstnanosti, kterou ministerstvo práce poslalo minulý pátek k připomínkám.

Nejde o první snahu sociálních demokratů omezit agenturní zaměstnávání. Kvóty na počet agenturních pracovníků zkoušeli zavést už v minulosti, s návrhem však neuspěli. Nyní Maláčová navrhuje, aby poslanci změnu schválili zrychleně už v prvním čtení v září po sněmovních prázdninách. Zřejmě sice znovu neuspěje, ale o tématu se bude mluvit pouhý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny.

„Je to nehorázné a zoufalé politické gesto, aby si sociální demokraté zlepšili preference,“ říká generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

Požadavek, aby podniky nemohly zaměstnat více než deset procent lidí přes agentury, se dostal také mezi deset předvolebních priorit ČSSD, které strana představila v úterý. Kromě zmíněných kvót slibuje ČSSD snížení DPH na potraviny nebo zavedení jednoprocentní daně na majetek s hodnotou nad sto milionů korun.

Maláčová si od regulace agenturního zaměstnávání slibuje, že podniky donutí zaměstnat více lidí na běžný zaměstnanecký poměr. To by jim mělo přinést vyšší mzdy a celkově lepší pracovní podmínky. Lépe budou chráněni například také před možnou výpovědí. Zaměstnávání agenturních pracovníků je pro firmy výhodné především ve chvíli, kdy potřebují lidi na konkrétní zakázku, ale zároveň jim nemohou zaručit práci na delší časové období.

Debata HN Záznam

Firmy straší nedostatek lidí, ale také delší povinná dovolená. Sledujte předvolební debatu Hospodářské komory o trhu práce

23. 6. 2021 ▪ 3 min. čtení

„Využití agenturního zaměstnávání mnohdy nemá reálné opodstatnění založené na potřebě uživatele reagovat na vývoj nabídky a poptávky po jeho zboží nebo službách, přičemž při tlaku na nízké mzdové náklady je tato oblast potenciálně více náchylná k porušování pracovněprávních předpisů,“ tvrdí zástupci ministerstva práce v důvodové zprávě k novele. Jako sankce za nedodržení kvóty je v ní uvedena pokuta až dva miliony korun.

Aktuální návrh ministryně Maláčové kritizují kromě personálních agentur také zástupci firem. „Jakékoliv omezení musí mít racionální základ a dobré odůvodnění. Ale zda firma bude zaměstnávat více nebo méně žen nebo mužů nebo studentů či agenturních zaměstnanců, musí zůstat zcela na vůli zaměstnavatele a možnostech trhu práce,“ míní mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Nová povinnost může být podle komory, která v tuzemsku zastupuje přes 16 tisíc podnikatelů, likvidační třeba pro zemědělské podniky nebo logistické společnosti. Právě ty jsou během sezonních prací na agenturních zaměstnancích nejvíce závislé.

„Pokud se navíc ministerstvo práce domnívá, že dochází k nedodržování podmínek agenturního zaměstnávání, mělo by se soustředit na kontroly prostřednictvím inspektorátu práce a zbytečně nedeformovat trh práce,“ dodává Diro.

Podle dat MPSV narostl mezi lety 2012 a 2017 počet agenturních pracovníků z 201 tisíc na 358 tisíc. Od té doby ale jejich počet opět klesá. Loni bylo v Česku přes agenturu zaměstnáno 269 tisíc lidí. Zhruba polovinu jich tvoří Češi, dalších 88 tisíc jsou zahraniční pracovníci z EU. Přibližně 47 tisíc agenturních zaměstnanců tvoří cizinci ze zemí mimo EU.

V Česku je aktuálně kolem dvou tisíc pracovních agentur. Jejich fungování už v roce 2017 zpřísnila novela zákona o zaměstnanosti. Pro založení agentury je od té doby potřeba složit kauci ve výši půl milionu korun. Agentury navíc nemohou pro cizince zprostředkovávat dočasnou práci v určitých profesích, jako je například práce v hlubinných dolech.