Udeřilo tornádo kvůli klimatickým změnám? Nesmysl, tornáda tu jsou odjakživa, upozorňuje meteorolog Setvák

Ničivé tornádo, které se ve čtvrtek v noci prohnalo jižní Moravou, bylo podle meteorologa Martina Setváka zcela mimořádné. Odborník z Českého hydrometeorologického ústavu má o podobných jevech a jejich historii přehled. Se svými kolegy dával dohromady záznamy o tornádech na českém území už od 12. století. Ty pamatují jen jedno o podobné síle. Kronikář Kosmas ho zaznamenal v roce 1119 na pražském Vyšehradě, kde zlikvidovalo knížecí palác. „Mohlo se jich ale odehrát daleko více, jen o nich třeba nevíme, protože byla ve volné krajině nebo nebyla zaznamenaná,“ upozornil v rozhovoru pro HN Setvák.

Dávat čtvrteční ničivý úkaz z jižní Moravy do souvislosti s globální klimatickou změnou je podle něj nesmysl. „Tornáda tu máme odjakživa. To, že se nyní vyskytlo jedno silnější, než byla ta předchozí, ještě nelze přisuzovat tomu, že je to důsledek klimatických změn. To, co se odehrálo, bylo dáno specifickými meteorologickými podmínkami,“ prohlásil odborník.

HN: Jak moc bylo tedy čtvrteční tornádo z pohledu české historie neobvyklé?

V kontextu České republiky i bývalého Československa bylo zcela mimořádné. Tornáda v Česku detailně monitorujeme od roku 1994 a za tu dobu podobný případ rozhodně nepamatujeme. Obecně se u nás vyskytuje několik tornád do roka. Všechna ta dosavadní ale byla výrazně slabší než to, které teď bylo na Břeclavsku a Hodonínsku.

HN: Spousta lidí dává jihomoravskou katastrofu do souvislosti s globální změnou klimatu. Souhlasíte s tím?

To je nesmysl. Tornáda tu máme odjakživa. To, že se nyní vyskytlo jedno tornádo silnější, než byla ta předchozí, ještě nelze přisuzovat klimatické změně. To, co se odehrálo, bylo dáno specifickými meteorologickými podmínkami. Meteorologové je budou ještě dále rozebírat a detailně zkoumat, na základě radarových dat, sondáží, pozorování a modelů. Bude to komplexní práce na delší dobu. Teprve pak budeme moci říci, proč ta čtvrteční situace byla tak výjimečná.

HN: Vylučujete tedy, že by za tornádem stála globální změna klimatu?

To spojení je čistě spekulativní. Počasí a jeho projevy kolísají v průběhu let. Někdy máme suchou sezonu, jindy zase mokrou. Někdy je víc krup, jindy méně. To je normální proměnlivost atmosféry a v žádném případě bych to nedával do souvislosti s klimatickými změnami.

HN: V závěrech Mezivládního panelu pro změnu klimatu je ale jasně uvedeno, že s globální změnou klimatu a růstem průměrné teploty bude přibývat extrémních projevů počasí.

To je pravda, změna klimatu znamená změnu frekvence výskytu různých jevů, ale ne nutně tornád. Nemůžeme rozhodně tvrdit, že když tu budeme mít více bouřek, tak budeme mít i více tornád. Bouřky mohou být doprovázené například daleko větším množstvím intenzivních srážek.

HN: Od roku 1961 stoupla průměrná teplota na českém území o 2,1 stupně Celsia, měli bychom tedy mít i více teplých dní. Neznamená to zároveň i více bouří a možností vzniku takových jevů, jako jsou právě tornáda?

To bych netvrdil, protože růst teploty může být i za suchého počasí a horké vlny jsou většinou doprovázené suchým počasím. A při suchém počasí nemůže vzniknout tornádo ani bouře. Ke vzniku bouře je potřeba dostatečná vlhkost ve vzduchu, ze které vzniká oblačnost.

HN: Nebývají ale tropické letní dny zpravidla zakončené bouřkami?

Mohou, ale nutně nemusí. V uplynulých letech jsme měli dlouhá období sucha, kdy nepršelo a nebyly bouřky.

HN: Na webových stránkách tornada-cz.cz uvádíte, že od roku 2000 je ročně zaznamenáno víc těchto jevů než dříve. Ani v tom nespatřujete vliv změny klimatu?

Navýšení počtu tornád v Česku opravdu nesouvisí s klimatickou změnou a to musím zdůraznit. Je dáno tím, že si tornád v současné době daleko více všímáme a monitorujeme je. V letech 2000 až 2002 jsme měli s kolegy z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR grant z České grantové agentury zaměřený na dokumentaci tornád na našem území. Také se v nejnovějším období začal mezi lidmi více šířit dostupný internet, začaly se objevovat digitální fotoaparáty a mobilní telefony s fotoaparáty. Sdílení informací o tornádech je tak mnohem snazší a záznamů o nich je více.

HN: Jaké je nejsilnější tornádo, které na českém území záznamy pamatují?

Pravděpodobně nejsilnější zaznamenané tornádo bylo v roce 1119 na pražském Vyšehradě zdokumentované kronikářem Kosmasem. Zničilo tehdy knížecí palác. Určitě jsme ale v minulosti na našem území mohli mít podobně silná tornáda, jen jsme se o nich nedozvěděli.

HN: Nakolik lze historickým informacím z Kosmovy kroniky věřit a určit podle nich sílu tornáda? U vyšehradské události se odhaduje na stupeň F4, tedy na druhý nejvyšší.

Kosmas popisoval nejen vzhled tornáda. Ve svých záznamech mluví o Satanu v podobě víru, ale hlavně o tom, že vyvrátil kamenné zdi knížecího paláce na Vyšehradě. A ten byl v té době zřejmě postaven kvalitně, nejspíš se tedy o stupnici F4 jednalo.

Tornád jsme ve střední Evropě už zažili několik, první zaznamenané poničilo pražský Vyšehrad

26. 6. 2021 ▪ 3 min. čtení

HN: Co předchází vzniku tohoto ničivého jevu? Jaké podmínky musí být splněny?

Pro vznik silnějších tornád, tedy od stupně F3 výš, jsou nutnou podmínkou takzvané supercely, to znamená, že vnitřek bouře začne intenzivněji rotovat po delší dobu. Aby vzniklo tornádo, je nutná existence bouře, která ho vytvoří. Tornáda se vyskytují pouze pod bouřkovou oblačností. Abychom mohli hovořit o tornádu, musí se vír dotknout zemského povrchu a mít potenciál způsobit škody. Slabší tornáda od F0 do F2 mohou vznikat i pod obyčejnými bouřemi. Tornáda F3 a silnější ale ke svému vzniku potřebují bouři v podobě zmíněné supercely.

HN: Jak se určuje jejich síla?

Pomocí takzvané Fujitovy stupnice. Nejslabší stupeň je F0, nejsilnější F5. Tornádo ze čtvrtka bude minimálně v horní hranici F3. Je však dost možné, že bylo ještě silnější a bude to F4. Stupeň se určuje na základě vyhodnocení škody. Naši odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu ve spolupráci s Evropskou laboratoří silných bouří, Amatérskou meteorologickou společností a Lovci bouřek už jsou od pátku na jihu Moravy a tyto škody zjišťují. K jejich určení používáme i letecký průzkum.

HN: Četl jsem, velmi ve zkratce, že tornádo vzniká, když se chladný vítr setká s teplým větrem. Je to pravda?

To je nesmysl. Vím o jedné meteoroložce, která se takto zjednodušeně vyjadřuje, nicméně pro vznik tornáda setkání chladného a teplého vzduchu nestačí. Zapotřebí jsou podmínky pro vznik té bouřkové oblačnosti, to znamená dostatek tepla a vlhka a hlavně správné vertikální rozvrstvení atmosféry, z čehož je nejdůležitější výškový profil teplot. Když jsou splněny vhodné podmínky, může vzniknou normální bouře nebo ve výjimečných případech supercelární bouře. Pro vznik takové bouře je také potřeba tryskové proudění větru ve vyšších hladinách a zároveň vhodné stáčení směru a rychlosti větru v hladinách pod ním.

HN: Zmiňoval jste, že se intenzita určuje na základě škod. Nevstupuje do hodnocení ale i síla a rychlost větru? Známe tyto hodnoty z Hodonínska a Břeclavska?

Síla a rychlost větru se pouze nepřímo odhadují ze způsobených škod. Otázka rychlosti větru je navíc dost zavádějící, protože u tornád je hodně silný i savý efekt víru. Ten má významný vliv na způsobování škod.

HN: V Česku je síť meteorologických stanic, které měří i sílu a rychlost větru. Při hodnocení tornáda se tato data nyní nebudou využívat?

Ta síť je v Česku natolik řídká, že je velmi malá pravděpodobnost, že by nějaké tornádo přešlo přímo přes meteorologickou stanici. A i kdyby se to stalo, naměřené hodnoty by byly charakteristické jen pro to jedno konkrétní místo, o pár metrů vedle by už situace mohla být úplně jiná.