Za pouhých devět let se má Praha zásadně proměnit. Na stovkách domů mají být solární panely, většina z dnes naftových autobusů bude jezdit na elektrický, plynový nebo hybridní pohon a hlavní město má mít i svou vlastní bioplynovou stanici, v níž bude vyrábět z rozkládajícího se biologického odpadu biometan. Ten použije jako palivo pro novou flotilu nákladních automobilů Pražských služeb. Praha by měla chytře využívat i potenciál odpadního tepla z čistírny odpadních vod. Prostřednictvím série tepelných čerpadel jím bude vytápět či chladit několik pražských čtvrtí.
Takový je obrázek hlavního města v roce 2030, jak jej vidí pražský klimatický plán schválený pražskými zastupiteli koncem května. A to není zdaleka všechno. Dokument počítá s celkem 69 projekty a opatřeními, která chce Praha do stanoveného roku stihnout, aby dosáhla snížení emisí oxidu uhličitého o 45 procent oproti roku 2010. Ke snížení emisí skleníkového plynu způsobujícího globální oteplování se metropole zavázala před dvěma lety. Bude na to potřebovat zhruba 230 miliard korun, přičemž valnou většinu z toho chce magistrát pokrýt z evropských fondů, samo město by přispělo zhruba desetinou zmíněné částky.
Po započítání peněz získaných z dotací a úspor, které projekty přinesou, se totiž bude dopad na městský rozpočet pohybovat mezi dvěma a třemi miliardami korun ročně, odhaduje Petr Hlubuček (STAN), náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti. Do roku 2030 by tak zavádění klimatického plánu Prahu podle jeho odhadu vyšlo na 20 až 30 miliard. „To je částka, která je pro hlavní město zvládnutelná,“ komentoval primátorův náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
