V Česku jsou tornáda sice velmi vzácná, a když už přijdou, nejvíce záleží na jejich trase. „Kdyby tornádo trefilo Prahu nebo Brno, tak jsou ty škody v řádech stovek miliard,“ říká v rozhovoru pro HN Lukáš Braun, vystudovaný meteorolog, který ve společnosti Aon – globálním hráči na poli řízení rizik, pojištění a zajištění – vytváří statistické modely přírodních katastrof. 

HN: Co přesně je náplň vaší práce?

Ve firmě Aon analyzuji počasí a vyvíjím modely katastrof pro účely pojištění a zajištění. To znamená od silné bouře nebo krupobití až po události, jako byla ta čtvrteční. Našimi klienty jsou hlavně pojišťovny.

HN: Sledujete ve firmě i přímo specificky tornáda, nebo je to tak výjimečná událost, že na to statistiky nemáte?

Z odborného hlediska se tomu samozřejmě věnujeme, i když, jak jste říkal, je to velmi výjimečná událost. Ale musíme na to umět reagovat. My ale nesledujeme počasí každý den. Snažíme se předpovídat pravděpodobnost výskytu škod u daného jevu pro příští rok.

HN: Takže modelujete pro pojišťovny rizika toho, že příští rok přijde něco jako bouře na Hodonínsku?

Spíše jim můžeme předpovědět „průměrná roční škoda z tornáda bude taková a taková“. To neznamená, že to tak opravdu bude. Ta škoda může být pět let nula a rok poté to bude součet všech těch ročních sum. Aon působí celosvětově. Takže například ve Spojených státech se na působení tornád zaměřujeme mnohem víc a ty modely jsou tam přesnější a detailnější. U nás je to opravdu spíše okrajová záležitost, protože to není v rámci Evropy hlavní zdroj škod.

HN: Jak je Česko co do přírodních katastrof rizikovým územím? Třeba ve srovnání se zbytkem Evropy.

Tyto živly se u nás vyskytují. Ať už to jsou zimní bouře nebo v létě kroupy a vítr spojený s bouřkami. Neřekl bych, že jsme rizikovější než někdo jiný. Střední Evropa je poměrně vyrovnaná. Naštěstí má Česká republika ze všeho něco, ale ničeho moc. Není to jako v Americe, kde jsou extrémní bouře každý rok. U nás jsou největším rizikem asi povodně. Ty u nás dominují.

Související

HN: Jaké jsou tedy nejčastější katastrofy?

Obecně zimní bouřky, povodně a pak ty kroupy. Čtvrtá největší přírodní škoda u nás byla například i tíha sněhu.

HN: Dá se v Česku nějak kvantifikovat riziko, že přijde tornádo?

Ano, statisticky se tornádo o síle F2 a víc (tzv. Fujitova stupnice udává hodnoty F0 až F5 – pozn. red.) pozoruje přibližně jednou za dva roky. Kdy ale přijde, to vám neřeknou ani meteorologové. Jsou samozřejmě nějaké odhady, kdy by se něco mohlo vyskytnout. Ale hlavní je pak otázka, jestli něco zasáhne, aby způsobilo škody.

HN: Česko i další okolní země občas trpí silnými bouřemi a orkány. Jaké je riziko u nich?

Je to tam obdobné, ale je tam mnohem větší zasažené území. Když se podíváme například na bouři Kyrill z roku 2007 nebo Herwart z roku 2017, to jsou velké bouře, které se dají poměrně dobře předpovědět i dopředu.

Lukáš Braun
Lukáš Braun vytváří pro společnost Aon statistické modely přírodních katastrof.
Foto: AON

HN: Jaké pak bývají rozdíly ve škodách?

Obrovská nejistota je, jestli tornádo něco trefí, nebo ne. Kdyby šlo o deset nebo patnáct kilometrů severněji, tak možná máme pěkná videa a ty škody by byly úplně minimální. Ale když bouře jako Herwart zasáhne půlku republiky, tak ty jednotlivé škody budou nižší, ale bude jich významně víc. Herwart například způsobil škody za 1,44 miliardy. Odhady u toho čtvrtečního tornáda zatím také hovoří o vyšších stovkách milionů či jednotkách miliard, jsou to ale velmi hrubá čísla. Kdyby ale to tornádo trefilo Prahu nebo Brno, tak jsou ty škody v řádech stovek miliard.

HN: Jsou proti takovým událostem pojišťovny zajištěné?

Obecně ano. Je to regulované odvětví a regulátor dohlíží na to, aby na to byly kapitálově připravené.

HN: Jak to pak bývá u těchto událostí s pojistkami? Vzpomenu si na rok 2002, kdy byli všichni pojištění proti přírodním katastrofám a pak zjistili, že pojistka nekryje povodně.

Tady to záleží přímo na pojistných smlouvách, to vám nepovím.

HN: ČEZ už říkal, že i kvůli kroupám jejich jihomoravská solární elektrárna „v původní podobě už neexistuje“.

Solární panely sice vydrží celkem velké kroupy, dva až tři centimetry, ale když jsou větší, musí se celé vyměnit. A to je pak velmi drahé.

HN: Co do výše škod, je v Česku větším ničitelem vítr, nebo kroupy?

Kroupy jsou velmi frekventovaný jev, který se objevuje několikrát do roka. Kdežto velké bouře jsou jednou za pár let. My jsme letos neměli nic, loni byla Sabine se škodami téměř 0,7 miliardy a před tím až ten už zmiňovaný Herwart v roce 2017. Mezitím v podstatě klid. Kroupy jsou proto poměrně frekventovaný jev s nižšími škodami. Když se sečtou, tak v delším časovém měřítku dvacet třicet let jsou to sice vyšší sumy, ale škod způsobených větrnými bouřemi podle mého ještě nedosahují.

HN: Kdy jsme naposled měli takové tornádo?

V roce 2018 to bylo o síle F2 v oblasti Horšov-Polžice, když hledáme sílu F3, tak naposledy v červnu roku 2004 v Litovli.

HN: Bylo tornádo na Hodonínsku o síle F3, nebo F4?

Špatně se to určuje. Nedá se to prakticky naměřit, protože kdybyste tam měl měřák, tak vám ho to utrhne. Posuzuje se to jen podle škod. V meteorologických kruzích se dnes říká, že je to trojka a možná atakovala až F4.

HN: Vy prý máte slabost pro tornáda?

Všeobecně přírodní živly… je to ta síla přírody. Nespoutaná, nepokrytá, ničím neomezená a politicky nezávislá. Tornáda, hurikány, je to pro mě fascinující.

 
 

 

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru