Zlato Jižní Afriky. Česká Draslovka kupuje v JAR závod na výrobu kyanidu, který se používá při těžbě ve zlatých dolech

Největší český výrobce kyanidu Draslovka Holding rozjíždí byznys v Jihoafrické republice. Společnost, za níž stojí trojice podnikatelů Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský, kupuje tamní závod na výrobu kyanidu sodného. Ten je důležitý například pro těžbu zlata, jednoho z klíčových nerostů Jižní Afriky. 

Prodávajícím je petrochemický koncern Sasol South Africa Limited. Akvizici továrny v průmyslovém centru v Sasolburgu za 1,46 miliardy randů (asi 2,23 miliardy korun) obě firmy oznámily na johannesburské burze a v tiskové zprávě. Transakci ještě musí schválit regulátor.

„Kromě počáteční investice plánujeme vynaložit dalších 50 milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun) do modernizace závodu, jeho rozšíření a zajištění toho, aby splňoval nejlepší světové ekologické standardy,“ řekl generální ředitel Draslovky Pavel Brůžek.

Koupě jihoafrického závodu je prvním krokem v globální expanzi Draslovky, která má ambici dostat se během několika let mezi tři největší výrobce kyanidové chemie na světě. Kromě Jižní Afriky postaví Draslovka také výrobní závod v Nizozemsku, zvažuje i továrnu v USA.

Pro akvizici se čeští investoři spojili s místními partnery. Čtvrtinu podniku v továrně v Sasolburgu bude mít jihoafrická Navuka Investment Holdings, vlastněná podnikatelkou Nathierou Kimberovou. Jejím hlavním aktivem jsou diamantové doly Lower Orange River Diamonds. „Umožní nám to společně s Draslovkou hrát významnou roli při obsluze těžebního sektoru, zejména veledůležitého zlatého průmyslu v zemi,“ komentovala transakci Kimberová.

Draslovka už má v Jihoafrické republice téměř deset let pobočku, která dříve působila pod značkou Agri-Soil a orientovala se hlavně na služby zemědělcům. S novým závodem více posílí v dodávkách pro jihoafrický těžební průmysl a navazující odvětví. Po modernizaci továrny, jež má předobraz v proměně českého závodu v Kolíně, bude moci Draslovka prodávat produkty, které se zatím do Jižní Afriky dovážejí. Země také bude odrazovým můstkem pro zvýšení prodejů po celém kontinentě.

Většinu v Draslovce drží Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský. Ti byli dříve spolumajiteli Mostecké uhelné, svoje podíly v roce 2010 prodali miliardáři Pavlu Tykačovi (Czech Coal, nynější Sev.en). Peníze z prodeje v řádu miliard korun potom investovali přes skupinu BPD Partners do větrné a solární energie. V roce 2013 získala trojice majoritu v kolínské Draslovce, kterou v roce 1996 převzal s dluhy od bank otec nynějšího ředitele Brůžka.

Draslovka ročně vyrobí a prodá přes 30 tisíc tun látek na bázi kyanidů a zhruba 44 tisíc tun dalších chemikálií. Kyanidová chemie zajišťuje zhruba tři čtvrtiny ročního obratu Draslovky, který byl loni 1,7 miliardy korun. Mimo výrobky z kyanidu vyrábí firma hnojiva nebo pryskyřice. Vyvinula také několik chemických látek, které se v agrochemii používají při ošetřování dřeva a půdy před výsadbou. Přes 90 procent produkce Draslovky se vyváží. Kromě Jihoafrické republiky má skupina v zahraničí ještě závody v Austrálii, na Novém Zélandu a v Indii.

Z nových továren je Draslovka poměrně daleko v Nizozemsku, kde spolupracuje s chemickou skupinou AnQore. Češi do budoucího společného podniku dodají svoje technologie. Nizozemci, za nimiž stojí velký investiční fond CVC Capital Partners, pak zajistí dodávky komodit. Fond CVC měl významný podíl v Avastu a chtěl třeba koupit českého výrobce zdravotnických lůžek Linet. Další výrobní závod Draslovky by mohl vzniknout ve Spojených státech, to ale není zatím rozhodnuto. Modernizací za půl miliardy korun si před několika lety prošla také hlavní továrna společnosti v Kolíně.

Draslovka není první velkou českou investicí v Jižní Africe. Před čtyřmi lety postavil v Kapském městě továrnu za miliardu korun výrobce netkaných textiliích PFNonwovens. Letos oznámil další, téměř miliardovou investici do rozšíření její výroby.

Poznámka: původně jsme chybě uvedli, že rodina Brůžků Draslovku zprivatizovala. Otec nynějšího ředitele Pavla Brůžka ji získal až v roce 1996, když ji získal od českých bank, které držely její akcie z doby privatizace.