O 300 korun nad zákonnou valorizaci by si mohli od příštího roku přilepšit čeští důchodci. Mimo to ve sněmovně prošel i příspěvek 500 korun za každé vychované dítě, jenž by měl platit od roku 2023. Součástí novely, kterou v pátek schválili poslanci a nyní ji dostanou k posouzení senátoři, je také možnost předčasného důchodu až o pět let pro příslušníky integrovaného záchranného systému bez dopadu na výši penze. „Splnil se mi životní sen!“ tweetovala v reakci na hlasování ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pravicová opozice však úpravu důchodů označuje za předvolební populismus.

Maláčová si za novelou stojí. „Na důchodcích šetřit nemůžeme,“ uvedla ve sněmovní debatě ministryně. Návrh změny zákona má podle Maláčové několik úkolů. Tři sta korun navíc by mělo pomoci důchodcům lépe hospodařit, protože podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí bude očekávaný růst penzí nižší než v posledních letech.

Přilepšení k důchodu by příští rok mělo podle překladatelů návrhu stát 10,6 miliardy. Celkové výdaje na důchody by tak v roce 2022 měly dosáhnou částky 555,9 miliardy korun. „Průměrný důchod příští rok by měl být podle předběžných čísel zhruba 16 275 korun a měl by dosahovat přibližně 43 procent průměrné mzdy,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Další část novely, plánovaný příspěvek 500 korun za každé vychované dítě, má zase podle Maláčové primárně pomoci ženám, jež část produktivního věku strávily péčí o dítě, a měly tak nižší příjmy. O podobnou úpravu důchodů se snaží i lidovci, o jejich návrhu ale sněmovna nehlasovala. Dodatečné rozpočtové výdaje předkladatelé odhadli na 18,4 miliardy korun v roce 2023.

Část pravicové opozice pro úpravu důchodů nehlasovala a považuje ji za populistický krok před podzimními sněmovními volbami. „Penze bylo možné nad rámec zákona zvyšovat v době, kdy se české ekonomice dařilo. V takové situaci měla vláda dokonce naši podporu,“ míní poslanec a místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS). „V současné situaci, kdy vláda seká obří dluhy na všech frontách, je to od ní nezodpovědný hazard,“ dodává. Podle Bauera současná úprava důchodů má některé parametry důchodové reformy. „Penzijní reformu přece nelze dělat několika nahodilými pozměňovacími návrhy. Je to diletantství vlády, která za čtyři roky v penzijním systému neprosadila vůbec nic,“ poznamenal. Podobně se vyjádřil také Jan Jakob z TOP 09. Nejde podle něho o seniory, ale o jejich hlasy v říjnových volbách.

Poslanci nakonec nehlasovali o pozměňovacím návrhu předsedy KDU‑ČSL Mariana Jurečky o snížení penzí exponentům někdejšího komunistického režimu. Neprošel ani návrh Pirátů a starostů na mimořádný příspěvek 1000 korun pro důchodce. Peníze chtěli předkladatelé získat úpravou zákona o střetu zájmů tak, aby zabránil společnostem, jejichž skutečným vlastníkem je člen vlády, čerpat veřejné peníze. Úprava mířila na premiéra Andreje Babiše (ANO) a holding Agrofert.

Sněmovnou naopak prošlo zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být podle poslanecké novely o sociálních službách stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Navrhovaná změna se týká postižených ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 více než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních.

Související