Tálibánci budou nějaký čas jednat pragmaticky. Jsou radikální, ale ne hloupí, říká turecký politolog

Radikální islamistické hnutí Tálibán je nyní v plné síle, s převzetím vlády nad Afghánistánem ale může podle politologa a specialisty na islámská hnutí Gökhana Bacika o svou jednotu přijít, protože je lehčí být v opozici vůči nenáviděné vládě než vést zemi. „Může to přinést pnutí mezi jednotlivé kmeny a bude to spousta příležitostí pro korupci,“ říká v rozhovoru pro HN politolog, který před čtyřmi lety kvůli čistkám režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana uprchl z Turecka do Česka a nyní přednáší na univerzitě v Olomouci. Afghánské armádě a přívržencům dnes již bývalého režimu podle něj chyběla motivace s Tálibánem bojovat i proto, že hnutí má podporu kmenů a je založené na právu šaría a to afghánská společnost již běžně vyznává. 

HN: V uplynulých dnech jsme viděli, že afghánská armáda nebyla dostatečně motivovaná k boji s Tálibánem. Ten vládu v zemi převzal bez většího odporu. Jak je to možné?

Má to několik důvodů. Jedním z nich je, že Tálibán je velmi dobře organizovaný a opírá se o kmeny po celé zemi. Nejsem si jistý, zda afghánská armáda měla kapacitu proti němu bojovat, a to nemyslím vojenskou. Na rozdíl od Tálibánu jí chyběla politická motivace a identita. Afghánský národ jako takový nikdy dříve neexistoval. Celý Afghánistán je složený z kmenů, které tam vládnou, a je tedy velmi složité vybudovat nějaký systém nadřazený těmto kmenům. Z tohoto pohledu není vítězství Tálibánu překvapením. Bylo jen pár ohnisek odporu.

HN: Například v Sýrií vznikly ozbrojené skupiny kurdských žen bojujících s Islámským státem. Proč takové skupiny nepovstaly i v Afghánistánu?

Dobré srovnání, Sýrie je ale velmi rozdílná, oproti Afghánistánu to byla moderní země a rezistence Kurdů v Sýrii byla možná zejména díky podpoře Spojených států. Skoro 40 procent obyvatel Afghánistánu tvoří Paštuni, jež sice můžeme srovnat s Kurdy, protože je to také velký národ, který je historicky bez vlastního státu, ale není v rozporu s Tálibánem. Tálibán totiž z Paštunů vzešel. Je možné odporovat Tálibánu s pomocí jiných kmenů, problém ale je, že když se podíváme na demografickou strukturu Tálibánu v posledních sedmi letech, vidíme v něm i nárůst nepaštunských členů. Stal se tedy více než paštunským.

HN: Myslíte si, že kmenová otázka je tím hlavním hybatelem v Afghánistánu? Nemohli Afghánci bojovat i za jiné hodnoty, jako jsou lidská práva, demokracie, svoboda, vzdělání žen? Nestálo jim to za to?

Je potřeba si uvědomit, že i bez Tálibánu je afghánská společnost velmi silně založena na právu šaría. Například práva žen jsou i bez Tálibánu velmi omezená. Rozdíl je jen v tom, že Tálibán prosazuje šaríu brutálnějším způsobem. Představa, že Afghánci budou bojovat za svá práva, vychází z vašeho západního vnímání světa, ale musíte si uvědomit, že i skupiny, které v Afghánistánu proti Tálibánu bojují, jsou pro právo šaría.