Při konfliktu se nelze na informace od spojenců spoléhat. Proto potřebujeme vlastní družice, říká šéf leteckého ústavu

Dobývání vesmíru podle odborníků stále více připomíná soupeření o těžbu zlata v Americe během 19. století. Nemá žádná pravidla a podobně jako zlatá horečka může i ta vesmírná udělat z pár šťastlivců „boháče“. A pokud Česko nezaváhá, má šanci být mezi nimi, věří Josef Kašpar, generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

Proto se státní podnik téměř po sto letech výroby součástek pro letadla rozhodl zaměřit na kosmonautiku. Ve spolupráci s ministerstvem obrany teď plánuje vytvořit družice pro armádní zpravodajce. Šéf leteckého ústavu Kašpar navíc v rozhovoru pro HN říká, že Česko potřebuje mít ve vesmíru vlastní techniku, protože v krizi nelze spoléhat ani na spojence.

HN: Před dvěma lety jste se rozhodl změnit uspořádání vašeho ústavu a rozdělil jej na letectví a kosmonautiku. Proč jste tolik vsadil na vesmír?

Když Česko začalo usilovat o členství v Evropské vesmírné agentuře, naše společnost se zapojila to takzvaného přístupového programu (Česko do agentury vstoupilo v roce 2008 – pozn. red.), což je taková zkouška. Agentura si vždy potřebuje danou zemi otestovat, jestli vůbec má odborné kapacity na dostatečné úrovni, aby mohla něčím přispět. Navrhli jsme, že dodáme unikátní zařízení, kterému se říká mikroakcelerometr (zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na družici – pozn. red.). Pro nás to byla první ochutnávka vesmírných aktivit. A uspěli jsme.

HN: To byl zlom, kdy jste si řekl, že vesmír bude za pár let hrát velkou roli?

Když jsme zařízení odevzdali a viděli jsme, že se skutečně vystřelilo nahoru a funguje, byl to moment toho rozhodnutí. Najednou jsme věděli, že to dokážeme. Řekli jsme si, pojďme dál. Postavili jsme první českou nanodružici VZLUSAT-1 (dvoukilový satelit létá na orbitě od roku 2017 a slouží k otestování technologií pro další satelity – pozn. red.) Následně jsme chtěli postavit družice o hmotnosti asi 50 kilogramů na nějakých nových principech, které by sloužily pro sledování Země. A protože nám došlo, že vesmír je úplně něco jiného než letecký průmysl, ústav jsme rozdělili na dvě divize.

HN: V čem je to tak jiné?

Máte tam úplně jiná pravidla, zákony i zákazníky. Jsou to zcela oddělené světy. Pocítíte to ve chvíli, kdy jste tvůrce těch řešení. Když navrhujete vesmírnou techniku, skládáte ji a provozujete. Když máte člověka, který vám ráno kreslí letadlo a večer družici, tak to není v pořádku. Ten odborník potřebuje úplně jiné návyky.