Edge computing představuje nové paradigma, ve kterém jsou výpočty a data umístěny na okrajích sítě, co nejblíže ke zdroji a místu využití dat ve fyzickém světě. Uplatnění nachází především v hraničních či okrajových prostředích, což definovalo i jeho název.

Minimálně teoreticky se edge computing začal rozvíjet před několika lety a v dosavadní praxi je nejčastěji vnímán jako doplněk cloud computingu anebo jako řešení některých jeho nedostatků. V minimalistickém pojetí může konceptu edge computingu vyhovět i jedno jediné zařízení, které interně sebere, zpracuje a vyhodnotí určitá data. O svém stavu nebo nestandardních vstupech informuje prostřednictvím sítě nadřízenou instanci.

Výše popsaný model naznačuje dvojí tvář edge computingu. Někteří odborníci doporučují, aby se jeho pojetí rozdělilo právě na zařízení a konektivitu, hovoří o edge devices a edge cloud. Druhý uvedený termín samozřejmě nepokrývá jen komunikační linky, ale i navazující systémy, jimž jsou informace určeny.

Edge cloud

nepokrývá jen komunikační linky, ale i navazující systémy, jimž jsou informace určeny.

Edge computing v současnosti představuje atraktivní koncept, což potvrzují i slova Jana Hakena, business development managera pro globální výpočty a sítě ve společnosti Dell Technologies: „Největší zájem projevuje průmysl. V něm většina zákazníků cítí z nových technologií velký potenciál pro zvýšení své konkurenceschopnosti. Zde jde edge computing ruku v ruce s rozvojem sítí 5G. Velký zájem se objevuje i ve veřejném sektoru, v němž nabízí nemalý potenciál v různých aplikacích pro ochranu obyvatel.“

Evropská data o rozšíření edge computingu v průmyslu představuje Jan Burian, analytik společnosti IDC pro oblast průmyslu: „V loňském průzkumu mezi evropskými výrobními firmami uvedlo 55 procent respondentů, že edge computing v provozní oblasti nevyužívají a ani to nemají v blízké budoucnosti v plánu. Bezmála pětina dotázaných podniků jej sice v současnosti nevyužívá, ale do dvou let s ním začnou pracovat. A 16 procent respondentů již edge computing pro aplikace ve svém provozu nasadilo.“

Nejednotnost pojetí

Nad obsahem a významem termínu edge computing zatím nepanuje jednoznačná shoda. Pojetí ze světa telekomunikačního byznysu přibližuje Jiří Rynt, key account manager ve společnosti Ericsson: „Na poli telekomunikačním často používáme pojmy mobile edge computing a multi-access edge computing. Jde o posunutí výpočetních zdrojů a úložišť dat blíž ke konečnému uživateli, v tomto případě tedy buď v rámci sítí operátorů, nebo například v továrních budovách a zařízeních firem, v domácnostech a dopravních prostředcích od vlaků a letadel po soukromé vozy.“

„Pojem edge computing bude jistě ještě vyzrávat,“ říká Jan Haken ze společnosti Dell Technologies a dodává: „V současné době je chápán jako umístění výpočetního výkonu, zejména serverů, mimo datové centrum. Servery se objevují přímo ve výrobních halách, na ulicích, ve speciálních vozidlech.“

Benefity edge computingu

„Z průzkumu společnosti IDC vyplývá, že mezi hlavní důvody pro zavádění edge computingu v evropském průmyslu patří zvyšování spolehlivosti a odolnosti IT systému, možnost využívat analytické modely přímo v místě vzniku dat, zajištění IT bezpečnosti a minimalizace latence při přenosu dat v rámci industriální sítě,“ potvrzuje hlavní benefity Jan Burian ze společnosti IDC.

Hlavní přínosy edge computingu, které dnes dodavatelé a jejich zákazníci vnímají, přibližuje Jan Haken ze společnosti Dell Technologies: „Největší výhody nabízí aplikacím, jež potřebují výkon a zpracovávají velké množství dat, u nichž nás zajímají jen výsledky. Jednoduchým příkladem je rozpoznávání osob s využitím umělé inteligence. Nezajímají nás hodiny kamerového záznamu, ale jen fotografie osob vstupujících například do skladu a to, zda mají oprávnění ke vstupu. Dochází k velké redukci dat u zdroje, šetří se kapacita internetové linky a vzhledem k rychlosti odpovědí je možné použít výsledky k řízení dalších aplikací.“

Výčet mnoha benefitů edge computingu představuje Ivo Němeček, ředitel projektové divize ve společnosti Simac Technik: „Přináší výhody v případech, když potřebujeme zlepšit doby odezvy vzdálené aplikace, rozprostřít výpočetní výkon a zrychlit tak zpracování dat, snížit nároky na přenosové pásmo, zkrátit vzdálenost stanice napájené z baterie od nejbližšího uzlu, zmenšit tak potřebu vysílacího výkonu a prodloužit tím životnost baterie, zjednodušit zpracování dat na koncové stanici, prodloužit životnost baterie snížením výkonu potřebného pro zpracování dat, zvýšit odolnost řešení a v neposlední řadě posílit jeho bezpečnost.“

Příležitosti pro byznys

Edge computing nachází uplatnění v mnoha oborech, které ovšem podle Jana Hakena ze společnosti Dell Technologies nejčastěji sdílí jeden společný aspekt: „V současné době je největší přínos v aplikacích využívajících zpracování obrazu. V praxi jde například o kontrolu kvality, zefektivnění výroby, bezpečnost, Smart Cities, analýzu chování zákazníků v obchodech, autonomní vozidla a mnohé další.“

Potenciál edge computingu je ale podle Jaroslava Novotného, IT architekta ve společnosti Oracle, mnohem širší: „Obecně jej lze efektivně nasadit všude tam, kde vzniká velké množství dat mimo páteřní datová centra. Typicky jde o projekty internetu věcí, zdravotnická zařízení, výrobní závody, systémy CCTV a podobně. A v jejich případě nelze hovořit o výhodě, ale spíše o nutnosti. Edge computing umožňuje masové zpracování dat co nejblíže ke zdrojům a násobně snižuje nároky na konektivitu a výkon centrálního datového centra.“

„V rámci konkrétních příkladů v prostředí českých firem vidím velký potenciál zejména v aplikacích spojených s prediktivní údržbou, monitoringem podmínek, prediktivní kvalitou, vzdáleným sledováním strojů a sledováním nebo vyhodnocováním odchylek ve výrobě,“ doplňuje Jan Burian ze společnosti IDC.

„Možnosti edge computingu je nutné vidět v širším kontextu, kdy tento koncept dovolí vzniknout mnoha novým případům užití, například řešením založeným na internetu věcí nebo také privátních 5G sítích,“ říká Jiří Rynt ze společnost Ericsson a dodává: „Předpokládáme, že za rok či dva začnou mobilní operátoři ve svých celostátních sítích uplatňovat network slicing (provoz virtualizovaných a nezávislých logických sítí na stejné fyzické síťové infrastruktuře − pozn. red.), což umožní mnohem pokročilejší propojení veřejných sítí s firemními řešeními.“

Kdy se edge computingu vyhnout

Koncept edge computingu ale nedoprovázejí jen pozitiva. Hodí se pro řadu poměrně specifických situací, což naznačuje už jen jeho definiční mnohotvárnost, ale musí v nich svým provozovatelům dávat ekonomický smysl. „Vždy je třeba zvážit, jestli se investice do edge computingu v konkrétním případě vyplatí. Tedy zda není levnější a efektivnější postavit dané řešení centralizovaně,“ říká Jiří Rynt ze společnosti Ericsson.

ICT revue

Stáhněte si přílohu v PDF

Ekonomické aspekty zohledňuje i Jaroslav Novotný z firmy Oracle: „Všude tam, kde lze pomocí komunikace na nějaký centralizovaný systém poskytnout uživateli nebo cílovému systému požadovanou IT funkcionalitu v odpovídající kvalitě, zejména z pohledu latence, nebude nasazení konceptu edge computingu ekonomicky výhodné.“

Na bezpečnostní hledisko odkazuje Jan Haken ze společnosti Dell Technologies: „Spolu s rozvojem edge computingu je nutné vnímat veškerá rizika s ním spojená. Konkrétně jde o fyzickou bezpečnost, možnost narušení sítě, citlivost zpracovávaných dat nebo rychlé procesní změny. Tyto aspekty by měly být promyšleny a rizika odstraněna před začátkem všech projektů edge computingu.“

Zcela pragmatický postoj k otázce, kdy se vyhnout edge computingu, zaujímá Ivo Němeček ze společnosti Simac Technik: „Když všechno funguje, jak má, i bez edge vrstvy.“

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin ICT revue.

Související