Říká se, že si člověk automaticky zapamatuje, kde byl v historických momentech běhu dějin, kde se dozvěděl zprávy, které přímo, či nepřímo zásadně ovlivní životy stovek milionů až miliard lidí včetně jeho samotného. Takže asi každý dokážeme říct, kde jsme byli a co jsme dělali 11. září 2001, když jsme se v době raného internetu a bez chytrých telefonů dozvěděli, že na Světové obchodní centrum v New Yorku zaútočili islámští teroristé.

Ale zkusili byste si vzpomenout, kde jste byli a co jste dělali 20. března 2003? Proč? To je datum, které má s jedenáctým zářím přímou souvislost a od něhož se odvíjí dlouhodobá a prohlubující se krize soudržnosti, vzájemné důvěry a špatně nastavených očekávání mezi spojenci z demokratických zemí. Tato krize – prozatím – vyvrcholila chaotickým stahováním spojenců z Kábulu.

Hádáte správně, pokud si tipnete 20. března 2003 jako den začátku americké invaze do Iráku. Po roce a půl boje proti terorismu ve velkém, když evropští spojenci neměli problém aktivovat článek pět Washingtonské smlouvy o společné obraně Severoatlantické aliance, rok a půl poté, kdy francouzský deník Le Monde oznámil na titulní straně „Všichni jsme Američané“, nastal útokem na Irák rozkol, jehož následky cítí Amerika i Evropa dodnes a který bude těžké zacelit.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se