Stát platí stále více peněz za sociální pohřby. Přibývá osamělých lidí, pozůstalí zneužívají mezery v zákoně a zříkají se těl zesnulých

Zemřeli osamělí, neměli příbuzné. Anebo ano, ale ti se k nim nehlásí. Pohřeb jim tak musí na své náklady vypravit úřady. Podobných případů v Česku přibývá. Za takzvané sociální pohřby utratil stát loni téměř 12 milionů korun. Letošek však bude v tomto směru rekordní. Jen v jeho první půlce stály sociální pohřby 14 milionů korun. Podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj lze za nárůstem pozorovat dopady pandemie koronaviru, ale také stoupající počet osaměle žijících lidí. Podle předsedy Asociace soukromých pohřebních služeb Jaroslava Mangla ovšem současná legislativa přeje těm, kteří přenáší náklady za pohřeb příbuzných na stát.

Sociální pohřeb pro nebožtíka vždy vypravuje radnice, která může dokonce vypsat výběrové řízení na uskutečnění pohřbu a díky tomu za něj zaplatí nejnižší možnou cenu. Radnice může následně požádat ministerstvo pro místní rozvoj o uhrazení nákladů. Ročně takto ministerstvo vyřídí okolo 1300 žádostí. Nejde ale přitom o celkový počet sociálních pohřbů, protože v některých případech obec náklady na obřad může vymáhat po dědicích. Loni ministerstvo pro místní rozvoj obcím uhradilo náklady na sociální pohřby v 1317 případech a zaplatilo 11,9 milionu korun. Průměrné náklady na jedno pohřbení se tak vyšplhaly na devět tisíc korun. O rok dříve se pohybovaly v průměru okolo 8700 korun a stát vyplatil obcím náhrady za 9,9 milionu korun.