Solární elektrárny z roku 2009 dosud nepodléhaly odvodu solární daně. Podle připravované novely zákona o podporovaných zdrojích energie by na ně nyní dopadl odvod u výkupní ceny ve výši 10 procent, u zeleného bonusu dokonce 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 mohou vzrůst odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta. Podle dat Operátora trhu s elektřinou v Česku vloni šlo na podporu solárních elektráren 29,1 miliardy korun.
Stát ušetří, výnosnost klesne
Vnitřní výnosové procento (IRR, z angličtiny Internal Rate of Return), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, měla podle sněmovny nově činit 6,3 procenta. Dosud to bylo 8,4 procenta. Sněmovna tak schválila původní vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit jinak.
Státu by změna mohla ušetřit miliardy korun. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) už dříve řekl, že pokud by IRR u solárních elektráren bylo 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard korun. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy korun v rámci IRR.
Podle Havlíčka jde na podporu obnovitelných zdrojů nyní ročně 47 miliard korun, z toho 27 miliard ze státního rozpočtu. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl. Sněmovna tak podle ministra odčinila své selhání. „Udělali jsme tlustou čáru za minulostí − s ohledem na podporu fotovoltaiky − vybudovanou v roce 2009, 2010, kdy došlo k totálnímu selhání sněmovny,“ prohlásil.
Česká republika se ovšem po nepovedeném solárním boomu drží při zemi, nové zelené zdroje prakticky nepřibývají. Od roku 2013 se podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů drží na stejné úrovni.
Senát pozměnil předloženou novelu tak, že by se takzvané vnitřní výnosové procento, zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, mohlo pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. A to i u solárních elektráren.
Jaký osud čeká aukce na soláry?
Poslanci ovšem nakonec nekývli ani na aukce pro nové fotovoltaické elektrárny, byť ministr Havlíček nedávno připustil, že by se o ně původní vládní návrh mohl rozšířit. Aukce jsou nyní nejvyužívanějším systémem provozní podpory pro nové solární projekty. Fungují na principu soutěže o podporu mezi účastníky, kteří mají zájem o výstavbu nových fotovoltaických elektráren. Získají ji ti s nejnižší nabídkou ceny.
„Provozní podpora získaná formou jednotlivých kol aukcí je na rozdíl od investiční podpory mnohem méně administrativně náročná. Její zavedení by umožnilo větší rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pro dosažení českých cílů v oblasti snižování emisí,“ říká ředitel svazu Martin Sedlák.
Vláda tak nyní omezuje aukce například jen na větrné elektrárny, podle některých hlasů je však jejich potenciál v Česku výrazně menší. Solární projekty mohou získat podporu jinde − třeba z Modernizačního fondu.
Podporu nezískaly ani nové projekty bioplynových stanic. Nemohou se rovněž účastnit aukcí. Podle Svazu moderní energetiky je to ztráta možného pozitivního impulzu pro rozvoj venkova.
Aukce na soláry ale mají novou naději − do hry je vrátil Senát. Státu bude umožněno, aby podle svého rozhodnutí vyhlásil aukci na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Bude tedy záležet na úvaze vlády, jak k tomu přistoupí.
Podpora tepláren
Zákon řeší také transformaci českého teplárenství, která se dotýká 1,7 milionu domácností a umožní přechod na jiné než uhelné zdroje, a to zavedením tzv. přechodové podpory pro teplárny. „Přechodová podpora tepla je zavedena minimálně na tři roky. Znamená, že ten, kdo se zaváže do roku 2030 odejít od uhlí k jinému zdroji, bude mít nárok na tuto podporu. Takže je to podpora odklonu od uhlí k jiným alternativním zdrojům,“ vysvětlil Pavel Pustějovský (ANO).
Zákon kritizují energetici
Schválení novely sněmovnou kritizuje hlavně Solární asociace. Podle ní tím poslanci ohrozili další vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku. „Likvidační kombinace povolené výnosnosti 6,3 procenta a zvýšení solárního odvodu ohrožuje tisíce projektů solárních elektráren v Česku. Poslanci si musí uvědomit, že za každým solárním panelem jsou investice domácností, českých podnikatelů nebo měst a obcí. Právě ti vložili své prostředky a významně se zadlužili, aby pomohli Česku zvýšit podíl zelené energie,“ okomentoval předseda představenstva asociace Jan Krčmář.
Svaz moderní energetiky upozornil, že dolní komora také odmítla rozšířit vládní novelu o aukční podporu pro nové fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice. „Poslanci, zejména vládní koalice, tak do budoucna ohrožují konkurenceschopnost českých firem i domácností, neboť je ponechají závislé na drahých fosilních palivech,“ řekl programový ředitel svazu Martin Sedlák. Omezení výnosnosti v kombinaci se solárním odvodem považuje za likvidační pro fotovoltaické elektrárny.
Komora obnovitelných zdrojů energie ale uvedla, že v oblasti kontroly přiměřenosti podpory starších projektů obnovitelných zdrojů energie sněmovna schválila návrh, který komora podporuje a jenž státu ušetří tři miliardy korun ročně na veřejné podpoře pro velké fotovoltaiky. „Bohužel je ale v zákoně špatné nastavení IRR, které poškozuje téměř všechny druhy obnovitelných zdrojů energie,“ konstatovala Komora OZE tím, že v Senátu je nutné zákon upravit. To se také stalo.
Stáhněte si přílohu v PDF
Zákon jde proti evropskému proudu
Podle některých odborníků bylo sněmovní znění novely zcela v rozporu s důvody, které k potřebě novely vedly − zákon prakticky diskvalifikoval solární energetiku, menší hráče i akumulaci energie. Senát se toto snažil napravit, ale rozhodující bude stanovisko sněmovny.
O dva dny později ale poslanci zamítli návrh, obsažený v novele energetického zákona, který by v české legislativě ukotvil pojem „akumulace energie“. Firmy podnikající v oblasti skladování energie a investoři, kteří třeba chtějí ke svým solárním, větrným či jiným zeleným elektrárnám postavit bateriové či jiné úložiště, tak pro své investice nebudou mít právní jistotu. A to i přesto, že akumulace je dnes v mnoha zemích Evropy naprosto samozřejmou součástí nových projektů.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.
