Neříká se to lehce, ale volby budou mimo jiné projevem generačního konfliktu. Ukazuje to skutečnost, že ve studentských volbách suverénně zvítězily opoziční koalice (dohromady získaly 60 procent) a Babišovo ANO totálně propadlo. U nejstarší generace je to přesně naopak. Mezi důchodci suverénně vede ANO, chce ho volit více než polovina seniorů, opozice u nich projíždí na celé čáře. Samozřejmě to nelze paušalizovat: Někteří důchodci nemohou ANO a jeho nacionalistické a bolševické souputníky ani cítit, stejně jako existují mladí lidé, kteří těmhle formacím dávají šanci. Ale jsou mezi svými generacemi v menšině. Je to bohužel tak, že ačkoli dělicích čar je v české politice několik (levice–pravice, konzervatismus–liberalismus), ta generační je nejsilnější.   

Zčásti je to přirozené. Volby všude v západním světě ukazují, že nejobecnější dělítko dnes probíhá mezi uzavřeností a otevřeností, což vcelku odpovídá generační logice. Mladí lidé jsou obecně víc „do světa“. Rozumí, i díky znalosti angličtiny, globálním souvislostem, chápou rizika klimatických změn nebo zadlužení, rozumí nutnosti pružného vzdělávání a mezinárodní spolupráce, nebojí se tolik lidí z jiných kultur, vidí přínosy diverzity. Záleží jim zkrátka na budoucnosti, ve které prožijí další desetiletí.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se