Čtyřsetmilionovou transakci Babiše z kauzy Pandora Papers prověří NCOZ. Na mimořádných schůzích ji budou řešit i poslanci

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověří transakce premiéra Andreje Babiše, který si podle webu investigace.cz v roce 2009 přes své offshorové firmy poslal téměř 400 milionů korun na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře. Informacemi se budou zabývat také poslanci na dvou úterních mimořádných schůzích.

Program úterních mimořádných schůzí sněmovny je sice daný, řečníci s přednostním právem ale mohou vystoupit k jakémukoli tématu a někteří opoziční politici už ohlásili, že k Pandora Papers otevřou debatu. Poukázali také na Babišův sněmovní projev z května 2015, ve kterém premiér řekl, že nemá firmy na offshorech.

„NCOZ bude ve věci konat a to nejen ohledně premiéra České republiky, ale i všech občanů ČR, kteří jsou v tzv. kauze Pandora Papers uvedeni. Více informací však nyní poskytovat nebudeme,“ sdělil mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.

Pokud zjistí podezření z trestného činu a zahájí řízení, dozorovat by celý případ mělo Vrchní státní zastupitelství v Praze. To nyní případ nechtělo komentovat. „Obecně nekomentujeme jakými informacemi se zabýváme,“ uvedla Lenka Bradáčová.

Podle odborníků citovaných webem investigace.cz nese operace znaky praní peněz.

Zjištění transakcí je součástí nového globálního projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Babiš odmítl, že by v tomto případě udělal cokoli nezákonného. Pokládá to za pokus o očernění a ovlivnění voleb, napsal v reakci ČTK. 

„V tomto případě je jasné, že jsem neudělal nic nezákonného ani špatného, ale to jim nebrání v tom, aby mě zase zkusili očernit a ovlivnit tak české parlamentní volby,“ uvedl Babiš. Na dotaz ČTK ale neuvedl, koho přesně má na mysli. Poukázal mimo jiné na to, že jde o případ starý 12 let.

V televizní debatě na Primě řekl, že „peníze byly zdaněné, šly z české banky a vrátily se do české banky“. Proč by se ale peníze do české banky vracely, když za ně měl nakoupit nemovitosti, nevysvětlil. Ani to, proč využil komplikovanou a utajenou strukturu přes Britské Panenské ostrovy.

Web Investigace.cz uvedl, že Babiš si v červenci roku 2009 pomocí francouzské právní kanceláře DB Artwell Avocats a panamské právní kanceláře Alcogal nechal anonymně a diskrétně založit firmy, kde figurovali nastrčení ředitelé. „O čtyři měsíce později tuto strukturu využil, aby z jedné své společnosti do druhé přesunul 15 milionů eur (tehdy 381 milionů korun). V podstatě sám sobě poskytl půjčku, a to na nákup šestnácti luxusních nemovitostí ve Francii včetně zmíněného zámečku Château Bigaud na Azurovém pobřeží,“ napsala Investigace.cz.

„Žádná normální obchodní transakce by takhle nikdy nevypadala,“ sdělil webu bývalý vyšetřovatel finanční kriminality, dnes konzultant pro boj proti praní špinavých peněz Kamil Kouba. „To schéma mi přijde jako z učebnice pro vyšetřovatele. V angličtině to dokonce má svůj název: loan back,“ dodal.

Z analyzovaných dokumentů podle webu nevyplývá, co bylo zdrojem zmíněných peněz. „V každém případě však premiér Andrej Babiš vynaložil značné úsilí, aby skryl, že právě on je majitelem oněch 15 milionů eur. Kromě toho, že využil schéma offshorových společností, které mu zajistily anonymitu, se ke svým firmám nepřiznal ani v Česku,“ upozornili novináři s tím, že Babiš žádnou z firem neuvedl v žádném majetkovém přiznání.

Ve Francii Babišovi podle webu hrozí na základě zákona o prokazování bohatství, že pokud neprokáže původ oněch 381 milionů korun, může o své nemovitosti přijít. Vyšetřování mu rovněž hrozí i v USA, a to vzhledem k tomu, že celé schéma nese znaky praní peněz a součástí byla jeho americká firma, uvedl web.

„Případ ale může začít řešit i česká policie, pokud by shledala důvodné podezření z praní peněz. Vzhledem k tomu, že půjčka byla splatná až v roce 2019, případ není promlčený,“ dodala Investigace.cz.

Babiš by měl vysvětlit, kde vzal 15 milionů eur

Premiér Babiš by měl podle novinářů z webu Investigace.cz vysvětlit, kde vzal 15 milionů eur (tehdy 381 milionů korun) a proč podnikl kroky k nedohledání původu těchto peněz. Server také odmítl premiérovo tvrzení, že zveřejnění informací je snahou o ovlivnění českých sněmovních voleb. Web upozornil, že na datu zveřejnění se muselo shodnout přes 600 novinářů z celého světa, kteří na projektu Pandora Papers pracovali.

Web uvedl, že Babiš si v roce 2009 nechal pomocí francouzské a panamské právní kanceláře anonymně a diskrétně založit firmy s nastrčenými řediteli. Tuto strukturu údajně využil k tomu, aby z jedné své společnosti do druhé přesunul zmíněných 15 milionů eur. Poskytl tak sám sobě půjčku, kterou využil k nákupu 16 luxusních francouzských nemovitostí, tvrdí novináři, podle nichž by mohlo jít o praní špinavých peněz.

„Důkazy, že byl spáchán zločin, nemáme. Dokonce ani netvrdíme, že byl zločin spáchán. Jen předkládáme, analyzujeme a dáváme do kontextu čistá data. Interpretaci dokumentů jsme nechali na expertech a v konečném důsledku i na čtenářích,“ uvedl server.

„Nicméně máme za to, že celé schéma vyvolává řadu otázek i podezření. Andrej Babiš by proto měl vysvětlit, kde vzal oněch 15 milionů eur neboli 381 milionů korun. A proč si objednal založení tak složitého finančního schématu, které původ těchto peněz dělá nedohledatelným,“ napsal web.

Podle serveru není pravděpodobné, že by zmíněné peníze byly legitimně Babišovy. „Andrej Babiš sice hotovost v dostačující výši fakticky vlastnil, nicméně sám tvrdí, že příjmy z těchto let použil na nákup korunových dluhopisů Agrofertu v roce 2013 v celkové výši 1,25 miliardy korun,“ podotkli novináři. „Proti původu oněch 15 milionů eur z tehdejších Babišových příjmů mluví i fakt, že hovoříme o příjmech buď již zdaněných, nebo od daně osvobozených, a tudíž je nebylo potřeba přeposílat složitým schématem,“ upozornili.

Server také uvedl, že neví, zda peníze mohly být spojené s projektem Čapího hnízda, či nemohly. „V roce 2008 ručí společnost Agrofert za půjčku 375 milionů korun, kterou si bere společnost Čapí hnízdo od banky. Zároveň jsou v této době akcie Čapího hnízda anonymní, není proto jasné, kdo byl jejich držitelem. Pokud by se jednalo o těchto 375 milionů a Andrej Babiš by je použil k nákupu nemovitostí ve Francii přes popsané schéma, pak by musel být v té době osobou ovládající firmu Čapí hnízdo, což popírá,“ připomněla Investigace.cz.

Čeští politici na svých sociálních sítích premiéra vyzývají, ať prokáže, jestli peníze zdanil.„Andrej Babiš musí doložit, že na transakci použil zdaněné peníze. Pokud ne, nemá právo být v politice a starat se o peníze daňových poplatníků," uvedl na twitteru předseda opoziční ODS Petr Fiala. Lídr ČSSD a Babišův koaliční partner ve vládě Jan Hamáček na svém účtu uvedl, že doufá, že Babiš všechny své offshorové majetky uvedl v majetkovém přiznání a není to tak, že káže v Čechách pít vodu a pije víno v daňových rájích.

Co vše je v Pandora Papers

Soubor, nazvaný novináři Pandora Papers, obsahuje 11,9 milionu záznamů o klientech z celého světa. V mezinárodním novinářském projektu Pandora Papers, který se zabývá využíváním offshorových společností, figuruje v uniklých dokumentech přes 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Jsou mezi nimi bývalý ministr, zločinec, lokální politici, bankéř, zbrojaři, realitní i mediální magnáti i nejbohatší lidé Česka. Týkají se však osobností z celého světa.

Mezi nimi je například jordánský král Abdalláh II., který přes offshorové společnosti vlastní nemovitosti v hodnotě 100 milionů dolarů v Malibu, Washingtonu a Londýně. Materiály také ukázaly, že rodina ázerbajdžánského prezidenta Ilhama Alijeva v posledních letech prodala majetek ve Velké Británii v hodnotě 400 milionů liber. Kromě Andreje Babiše se aféra týká také kyperského prezidenta Nicose Anastasiadese, který musí vysvětlovat, proč právní kancelář, kterou založil, pomáhala skrývat majetek jednoho kontroverzního ruského miliardáře.

 Na projektu se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí světa a na 150 médií. Dokumenty se zmiňují i o více než 40 Slovácích a offshorových firmách s vazbou na Slovensko.

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů koordinovalo i projekt Panama Papers z roku 2016. V tom se tehdy objevila jména téměř tří stovek Čechů. Byli mezi nimi například i Petr Kellner či Radovan Krejčíř.