Sociální politika Maláčové? Spíše populismus, deformace trhu a špatně chápaná solidarita

Nastup populismu se stal nejdramatičtější změnou v české společnosti v posledních dvou letech – tedy vedle pandemie covidu. Návrhy populistů na navyšovaní minimální mzdy, plošné navyšovaní platů ve státním sektoru, rodičovské podpory (o 80 000 na 300 000 Kč), důchodu (navýšení o 5000 Kč od roku 2014), platu učitelů (navýšení o 12 654 Kč vedoucí k průměrnému platu učitele 44 200 Kč) či vyplácení nemocenské od prvního dne – to jsou opatření vysoce populární mezi těmi, kteří z jejich výhod profitují, a bezpochyby budou hrát velkou roli v nadcházejících volbách.

Česká média jsou plná kritiky českých populistů, v jejichž čele stojí ministryně práce Jana Maláčova (ČSSD). Co však v té naší české debatě schází, je pochopení dopadu této politiky. Paní ministryně buď nerozumí tržním silám a fungování trhu, anebo je vědomě ignoruje. Pokrytecké kupování hlasů ve volbách nás může stát hodně – silně deformovaný pracovní trh a masivní finanční destabilizaci. To, že fiskální politika, která je tlačena potřebami sociální podpory, je vysoce riskantní pro finanční stabilitu Česka, si dnes uvědomuje nejen opozice, ale i sám premiér. Pojďme se podívat na pracovní trh, který figuruje v mandátu paní ministryně Maláčové.